DŮM FRANZE KAFKY, PRAHA

Kafkův dům stojící v blízkém sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše a Staroměstského náměstí v Praze je symbolicky spjat se stěžejní postavou literatury 20. století Franzem Kafkou. Spisovatel se v domě narodil roku 1883, tehdy ještě v bývalé prelatuře benediktinského kláštera u sv. Mikuláše. Kafka zde s rodiči pobýval první dva roky svého života, poté se přestěhovali na Václavské náměstí. Dům pak o několik let později vyhořel. V roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě  nový, starým domem důsledně inspirovaný secesní dům. Kafkův dům stojí v blízkosti bývalého židovského ghetta a jeho zdmi silně prostupuje duch fin de siècle – přelomu 19. a 20. století. Doba podmíněná dřívější průmyslovou revolucí v sobě kontrastně pojila romantickou nostalgickou potřebu návratu k „čistému“ životu beze strojů, k životu v souladu s přírodou a jejími tajemnými matriarchálními silami, a rozvíjející se vědecké obory a pozitivistické nahlížení na svět a člověka v něm. Chmurnost, tragičnost a bezvýchodnost osudu literárních postav je v Kafkových dílech často vylíčena s ironickým humorem. Také domem i jeho interiérem prostupuje temná, tajuplná atmosféra historické paměti, která poznamenala kolektivní paměť nás všech.

Nový design interiéru Kafkova domu vychází z elegance budovy samotné. Základní premisou se stala myšlenka paměti, která není pravdou, a život ve vzpomínkách, které se nestaly. Fantazie o Kafkovi se protíná s patinou doby a kontrastem živosti a neživosti. Velkorysé dispozice bytů jsou doplněny jemným detailem dřevěného deštění, jež lemuje společenské místnosti (obývací pokoje, chodby a jídelny) všech bytů. Jejich tvarosloví a lomená bílá barva volně navazují na původní repasovaná dřevěná okna a dveře. V některých momentech se do deštění prořezávají nově vzniklé průchody, díky čemuž vzniká dialog mezi historií a současností – mezí tím, co bylo a tím, co nikdy nebude. Dekor se dále propisuje i do detailů nábytku a dostává se tím do nových souvislostí.

Ve staré části domu se nachází tři velkorysé apartmány v každém ze tří podlaží. Součástí nově zrekonstruovaných bytů jsou podkrovní prostory, ve kterých jsou umístěny tři velké mezonetové byty. Ty jsou specifické otevřeným průchozím prostorem kombinujícím historické dřevěné trámy krovů s moderními prvky skleněného zábradlí a vestavěného nábytku vyrobeného na míru. Atmosféru jednotlivých bytů v nižších podlažích tvoří především práce se střídáním tmavých a světlých prostorů. Elementárními barvami jsou tmavě šedá a bílá, ty jsou kontrastně doplněny zemitými odstíny cihlové či tmavě fialové. Výběr nábytku balancuje na hranici mezi minulostí a současností. Mobiliář je v jednoduchém provedení a v kvalitních základních materiálech kovu či dřeva. Zastoupeny jsou především skandinávské značky jako je GUBI, Handvark, &Tradition nebo Menu, ale najdeme zde například i Vitra výrobky. Policové systémy a psací stoly vyrobené na míru pochází z dílen Master&Master. Některá křesla nebo sofa jsou čalouněná jemným dekadentním sametem tmavých odstínů. Dynamiku místností rozviřují svítidla, ať již stojací nebo stolní lampy značek GUBI, DCW, &Tradition a Handvark, nebo kouřově černá a čirá ručně foukaná skleněná stropní svítidla od českého výrobce BOMMA.  Koupelny a kuchyně jsou řešeny velmi jednoduše, vždy v bílém nebo tmavě šedém provedení, obložené ručně vyráběnými dlaždicemi. Pozornost byla věnována každému detailu - vypínače na osvětlení od Berker Serie 1930 jsou aluzí na ty historicky používané.

Všechny nově vzniklé interiéry domu v sobě snoubí klasické a moderní prvky, jemnost a dekadenci, honosnost a útulnost. Duch Kafkovy doby se transformuje do jemných odlesků ručně vyráběných obkladů, a zároveň zůstává skryt ve stínech světel pod sametovými křesly.