kategorie:
Veřejný interiér II
MgA. Kateřina Žentelová, spolupráce MgA. Jan Šolar a Samuel Lövy, ATELIER FAR s.r.o., www.far.zentel.cz
OBCHOD NILA KARLÍN, PRAHA
Každý z interiérů, který autoři pro tuto značku realizovali, je jiný. V Karlíně to není jen o pouhém vystavení zboží, ale o tom, aby prostor mohl dle potřeby měnit svůj výraz. Pořádají se zde například diskusní večery a různá setkání. Obchod se tak pohybuje na pomezí galerie, kde je možné kdykoli uspořádat vernisáž či jinou akci.
NILA Karlín je již 4.prodejní prostor realizovaný společně s investory. Ke každé prodejně jsme přistupovali trochu odlišně, neboť respektujeme samotné místo a fakt, že NILA a její flozofe se postupně vyvíjí. V karlínské prodejně jsme pracovali s plochou 400m2. Měli jsem tak možnost rozvinout stále sílící záměr investorů; vytvořit prodejní prostor, který podle potřeby mění svůj výraz. Věděli jsme, že cílem není jen vystavit prodejní zboží, ale i pořádání menších společenských akcí a diskusních večerů, které majitelé NILY organizují. Celý prostor prodejny se tak pohybuje na pomezí galerie, kde je možné kdykoliv uspořádat vernisáž. Proto je navržený nábytek modifkovatelný, mobilní, oboustranný, lze ho vzájemně spojovat, jednoduše odsouvat…V uvolněných místech je pak možné např. zavěsit „ hrozen židlí“, neboť u stropu jsou pro tyto účely připravené ocelové tyče. Stejně tak lze zcela uvolnit celou cihlovou zeď, neboť „ramínkové“ tyče se přes kladky vytahují ke stropu. Protože NILA intenzivně zaměstnává dekoratéry, víme, že tato variabilita a mobilita nábytku bude skutečně využita. Námi iniciované stavební úpravy i design interiérových prvků směřovaly k naší hlavní ambici, totiž aby zarezonovalo, že v prostorách dvorní přístavby bývala truhlárna. Podpořili jsme proto v rámci paralelně probíhající rekonstrukce celého objektu (pod vedením majitele) industriální výraz přístavby. Zůstala tak obnažená cihlová zeď, šedá stěrka na podlaze, stejně jako betonové nosníky v patře. Některé již dokončené prvky (radiátory, okna, vstupní dveře ) jsme museli respektovat. Společně s designem bylo samozřejmě třeba řešit i provozní a technická úskalí prostoru. Kvůli plynulému pohybu po prodejně vzniklo nové ocelové schodiště. Do té doby jediné stávající schodiště, které spojuje parter domu s dvoupodlažní přístavbou truhlárny bylo původně strmé, velmi stísněné a tmavé. Zde jsme maximálně obnažili nosnou konstrukci, otevřeli strop, a pomocí dřevěné nášlapné vrstvy v mírnějším sklonu propojili s podlahou. Kvůli světlu jsme minimalizovali zábradlí jen na zábranu z nerezových lanek. Spojnicí mezi bývalou truhlárnou a „ klasickou „ prodejnou v parteru, kterou vidí návštěvník nejdříve, je vstupní prostor. Přes výlohu vidí vždy tzv. feature wall, kde na univerzální výstavní ploše dekoratérky mění „téma“ prodejny. Prodejní pult je záměrně orientován tak, aby i zvenčí bylo možné nahlédnout do hloubky prostoru. A samozřejmě, aby byla splněna podstata prodejny a prodejní zboží vyniklo, snažíme se, aby mobiliář byl na první pohled „ neviditelným“ a přirozeně propojoval jednotlivé prostory. Soliterní nábytek je většinou z přírodních materiálů oceli a dubového dřeva. Regály jsou z překližky opatřené šedým voskem a jsou obvykle přisazené ke světle šedé zdi. Tak se nejlépe stávají jen zklidňujícím pozadím pro často pestrobarevné zboží.