kategorie:
Veřejný interiér II
Ing. arch. Eva Kubíčková, www.ebarch.cz
DĚTSKÁ PSYCHIATR. KLINIKA FN MOTOL
Cílem projektu, který vznikl ve spolupráci s nadací Kapka naděje, bylo vytvořit příjemné prostředí pro děti a dorost, které trpí psychickými poruchami. Požadavkem na prostor byla zejména flexibilita, odehrává se tu mnoho aktivit od skupinových terapií, přes konzultace s pacienty, relaxační cvičení až po volné trávení času pacientů kliniky.
Projekt vznikl ve spolupráci s nadací Kapka naděje. Cílem bylo vytvořit příjemné prostředí pro děti a dorost, kteří trpí psychickými poruchami. Požadavkem zadavatele byla, kromě pozitivního a estetického dojmu, flexibilita nábytku a vybavení. V prostoru se odehrává mnoho aktivit od skupinových terapií, přes konzultace s pacienty, relaxační cvičení až po volné trávení času pacientů kliniky.
Dětská psychiatrická klinika je umístěna ve starém pavilonu areálu Fakultní nemocnice Motol. Rekonstruovaly se celkem dvě velké místnosti, každá o ploše 50m2. Jejich původní stav odpovídal zapomenutému prostředí na přelomu konce 80. a začátku 90. let. Nábytek byl poskládán z různorodých kusů. Koberec byl tmavý, zátěžový a špatně se udržoval. Celý dojem z místností byl ponurý, což dětem s psychickými potížemi v léčbě moc nepomáhalo.
Bylo potřeba vnést do zmíněných prostor světlo, barvy, hravost a pozitivní energii. Veškeré vybavení včetně koberců se zlikvidovalo. Na podlahu se nově položily světlé, vinylové dílce. Hlavním tématem velkých heren se staly výrazné dekorativní tapety s abstraktními vzory. S ohledem na diagnózy pacientů bylo nutné se vyhnout figurálním a agresivním motivům. Tapety doplňuje šedá výmalba na navazující stěně, zbylé stěny jsou bílé. I díky tomu se úložný nábytek, určený pro hračky, knihy, barevné podložky na cvičení, stal nenápadným. Nad pohovkami jsou umístěné obrazy na plátně, které navazují na abstraktní grafiku tapet. Za pomoci nízké, oboustranné police se prostor opticky rozdělil na část „aktivní“ a „pasivní“. V aktivní části se může odehrávat hra na pianino, pohybové aktivity, slovní komunikace, terapeutická sezení, relaxační cvičení i lenošení na sedacích pytlích. V pasivní části pak odpočinek na měkké pohovce, čtení a deskové hry.