THERMALIUM, TEPLICE

Cílem návrhu bylo vytvoření „atmosféry“ skutečných lázní, nikoliv jen běžného bazénu. Motivem je to, že vany plní autentická terma z blízkého vrtu „Pravřídlo“, a Thermalium je tak jeho prostorovou prezentací, místem, kde voda předává svou léčebnou sílu. Jde v podstatě o návrat k tradici přijímání lázně ve společném místě jako opak individuálních koupelí.

Hlavní sál je rozdělen na dvě části. Hlavní lázeň rehabilitačně-relaxační o ploše 300 m² vody a aktivně-relaxační bazén o ploše 150 m² pro plavání. Nosné konstrukce pilířů, stropní průvlaky a trámy, stejně jako stropní deska, jsou ponechány v pohledovém betonu. Každá část byla lita do speciálního bednění k vytvoření požadované textury. Zaoblení přechodů průvlaků není samoúčelné, ale nutné vzhledem k velkému odparu a zabránění kondenzace. Všechny povrchy v teplotně extrémně zatíženém prostoru jsou nenasákavé. Podlaha je bezespárá litá stěrka. Stěny jsou do výše 2,7 m obloženy skleněnými tabulemi lakovaných lesklých skel Lacobel a lakovaných matných skel Matelac v perleťové barvě White Pearl a místně kamenným obkladem, který tvoří pozadí pro instalaci pískovcových soch „Pasáčka“ jako symbolu objevení pramene a „dívky“ jako symbolu jeho přijetí /autor akademický sochař Skopový/. Původně byly odloženy v parku a teď se symbolicky vrací k Pravřídlu. Spojení, navázání na původní tradici, je dále posíleno v nice malé lázně instalací původního keramického čela saunových kamen přeneseného z rekonstruované části lázeňské léčebny.

Značná část stěn je opatřena epoxidovou stěrkou. Interiér hlavní lázně je osvětlen převážně uměle bodovými zdroji a dále soustavou 6 plochých světlovodů /střecha Thermalia je pobytová terasa/. Menší bazén je přímo osvětlen po celé délce prosklenou fasádou do přilehlé lázeňské uličky. Fasádu tvoří kompozice tří různých barev a povrchů velkoformátových skel. Na části z nich je aplikován digitální celoplošný potisk s motivem hlavy lvice jako znaku Thermalia /autor Rudolf  Sršeň/. Lvice v plastické podobě /autor akademický sochař Milan Žofka/ je instalována na sloupech „vyrůstajících“ z vody jako tematické masážní chrliče. Akustiku sálu řeší zavěšené desky se speciálním nástřikem. Nad menší lázní jsou poskládány v pruzích s efektem vlny nebo klaviatury. Střídání vertikálních pásů je pro interiér a skleněnou fasádu určující motiv.

Odvětrání sálu, který je vzhledem k ploše vody poměrně nízký  /4 m, Thermálium je vestavěno do komplexu lázeňských budov/ je extrémně náročné, neboť vzduch /30°C/ je chladnější než voda /35°C/. Přesto se povrchy nerosí. Vzduch je přiváděn a odváděn tubusovým textilním  rukávcem  po obvodu velké lázně. Rukávec je potištěn úryvky z legendy o objevení pramenů, a tak si málokdo uvědomí, že se jedná o technické zařízení. Je jasné, že veškerý design a řešení interiéru je bezbariérové, neboť primárně slouží pohybově omezeným pacientům lázní. Důraz byl kladen i na drobné detaily, jako jsou například držáky na odkládání berlí integrované do zábradlí

Zcela zásadním prvkem interiéru je termální voda ve velké ploše plnící nerezové vany. Právě to napětí vytvářené tradičními materiály v kombinaci se současnými se naopak ukazuje jako prvek harmonie. Voda určuje barvu, vůni, klima i zvuky. Vše ostatní se jí podřizuje.