Z VEGETARIÁNSKÉ JÍDELNY, LEVOČA

Rekonstrukce domu, Levoča

Rekonstruovaný dům, který byl naposledy využíván jako vegetariánská jídelna, se nachází přímo v historickém centru města Levoča, "za hradbami" nedaleko náměstí Mistra Pavla.

Zadání

Když před necelými třemi lety klient koupil dům, nebyl z něj nadšený. Dle jeho vlastních slov to měla být spíše rozumná investice. Postupně jsme se na dům přicházeli podívat jak my architekti, tak i klient a jeho přátelé. A den co den, jsme společně odhalovali skryté krásy této stavby. Klient proto začínal připouštět i jiné dispoziční řešení, než která se mu nabízela na počátku. Běhal s kamarády na půdu a přes díry v eternite jim ukazoval, jaké krásné výhledy bude mít z ložnice. Měřil délky okruhu z kuchyně po zadní otvor hlavního obývacího prostoru, aby zjistil, jaký výběh budou mít jeho malí synové, protože do té doby se jich pět tlačilo v zahradním domku. Předpoklad se ve finále naplnil – dráha na honěnou funguje a její délka je úctyhodných 46 metrů.

Zadáním byla realizace projektu celkové rekonstrukce objektu, změna dispozičního řešení, nahrazení nevyužitých půdních prostorů vestavbou obytného podkroví s kompletní výměnou střešní krovové konstrukce a vytvořením nových prvků (západní terasy a vikýře na severní straně), rekonstrukce fasády a důkladná sanace sklepních zdí. Projektová dokumentace v rozsahu od studie až po dílenskou dokumentaci kompletního interiérového zařízení. Vše s jediným cílem, dát domu znovu duši a vytvořit atmosféru pro pulzující rodinný život.

Ve chvíli zahájení projektu bylo každému ze zainteresovaných jasné, že se nebude jednat o všední projekt. Už první dojem z prohlídky domu předurčoval, že se bude jednat o výzvu, soudě podle původního vnějšího vzhledu této bývalé jídelny.

Proběhlo pár úvodních setkání s klientem, na kterých vznikl koncept dispozičního uspořádání navrhovaného řešení (z větší části paradoxně v protikladu s původními úmysly klienta) a začalo se projektovat. Následovaly přípravné a později i nezbytné bourací práce, v průběhu kterých se "náš" dům postupně zbavoval přebytečných nánosů jak zevnitř tak i zvenku. A dovolil nám postupně odhalovat svá tajemství. Základním cílem rekonstrukce se stalo nenucené hledání skrytých - původních kvalit domu, v souladu s duchem samotného místa a města.  Zároveň se dbalo na to, aby bydlení vyhovovalo současným požadavkům na kvalitní a energeticky úsporné bydlení.

Architektura

Smyslem rekonstrukce bylo vytvoření živého životního prostoru pro velkou rozrůstající se rodinu s malými dětmi. Architektonické řešení přináší do všech podlaží velkorysé prostory. V přízemí jsou co nejvíce vzájemně propojeny, s potřebným zařízením, kde nic není navíc. Do objektu se, stejně jako původně, vstupuje z jižní strany, tedy z ulice. Některé z vnitřních prostor se vizuálně a dispozičně propojily - na vstupní halu navazují prostory kuchyně, naproti se nachází nové dřevěné schodiště vedoucí do podkroví, nalevo se nachází vstup do obývacího prostoru. Kuchyně, jedna z hlavních místnosti domu, kde pulzuje rodinný život a skoro každodenní návštěvy (dům je v centru, je do něj "vidět" z ulice, takže pro známé a sousedy není problém zastavit se na kávu) je také prostorem jídelny, komunikačním prostorem - nejen v sociálním a horizontálním rozměru, ale i v rozměru vertikálním. Nad jejím středem totiž ústí světlík protínající střechu, podkroví i trámový strop. Zprostředkovává horní - bazilikální prosvětlení denním světlem této vcelku hluboké místnosti a spojuje vzájemně obě podlaží. Zároveň  je ním vedeno LED osvětlení, které ve večerních hodinách prosvětluje pracovní část kuchyně a působí jako světelný prvek i v samotném podkroví. Příjemná společenská zóna v přízemí je podpořena velkorysou obývací místnosti v západní části, která využívá přímý kontakt se zahradou. Dlouhá chodba na straně sousedního domu propojuje všechny prostory v přízemí. Jsou jí zpřístupněny sociální zázemí, technická místnost a schodištěm dolů zase prostor suterénu - sklepa. Důležitou roli zde hraje schodiště vložené do původní volné příčné chodby. Obyvatelům domu se tak nabízejí průhledy z chodby přes podestu, nebo při výstupu schodištěm, zase průhledy směrem dolů do chodby.

V obytném podkroví se nacházejí rodičovská ložnice, dva dětské pokoje, koupelna a hala se světlíkem. Ložnice, orientovaná do zahrady, je doplněna o venkovní prostor - překrytou terasu. Ze severní strany je do prostoru vložen vikýř, který obyvatelům domu poskytuje krásný výhled na dominantu Levoče, strmý kopec s neogotickým kostelem - Mariánskou horou.

V rámci celkového ztvárnění interiéru se kladl důraz i na barevné a materiálové řešení stěn, přičemž vždy jedna z vnitřních stěn vybraných prostorů se liší použitím speciální techniky matného štuku, pokaždé v jiném barevném odstínu tak, aby celkový dojem působil harmonicky s ostatními prvky v interiéru jako např. s dřevěnými záklopy, podlahou nebo nábytkovým vybavením.

Původní v novém

V domě, během rekonstrukce, zůstalo mnoho artefaktů a prvků z minulosti domu. To, co se dalo použít, našlo v domě své uplatnění. Kamenné zdi a klenbové konstrukce se v suterénu vyčistili a vypískovali, kamenný nápis jednoho z původních majitelů našel své nové místo v intarzii do štukové stěny v kuchyni, části původních dřevěných trámů krovové konstrukce zase posloužily jako "nosiče" osvětlení ve sklepních klenbových prostorách nebo jako součást vnější části krbového tělesa v obývací místnosti.

Celkově byla snaha přestavbou zachovat charakteristiku původního levočského domu, v souladu s energií historického centra města. Dělo se tak bez zbytečné okázalosti, na druhé straně však i bez přílišné opatrnosti při vnášení potřebných změn.