kategorie:
Veřejný interiér I
Akad. arch. Rudolf Netík a AMBI CZ, www.ambi.cz
RESTAURACE KANTÝNA, PRAHA
V budově bývalé banky v historickém Ringhofferově paláci se dnes propojuje řemeslo řezníků a zkušenosti kuchařů. Nový podnik je zaměřený na české hovězí a vepřové maso, které si zde zákazníci mohou koupit v řeznictví nebo nechat upravit na otevřeném ohni a konzumovat vestoje či vsedě. Centrální část je věnována samoobslužné kantýně s unikátním mramorovým stolem.
Kantýna je nový podnik zaměřený na české hovězí a vepřové maso. Začátkem dubna otevřela v ulici Politických vězňů v Praze. Pod jednou střechou se tu propojuje řemeslo řezníků a zkušenosti kuchařů. Maso z čestru a přeštíků od Amasa se v Kantýně upravuje na otevřeném ohni, konzumuje vestoje i vsedě a zapíjí pečlivě ošetřeným pivem.
Podnik sídlící v historické budově Ringhofferova paláce je rozdělen na několik částí. V řeznictví si hosté mohou koupit maso domů, anebo jim ho kuchaři na místě ogrilují. Centrální části, samoobslužné kantýně, dominuje mramorový stůl a výdejní pult.
Co je dole, je i nahoře
Interiér Kantýny v budově bývalé banky a zednářské lóže navrhl architekt Rudolf Netík. Říká, že umístění a prostor samy nabídly řešení, kterým nešlo odolat. „Smaragdová deska hermetiků, motiv oktagonu v půdorysu hlavní dvorany vepsaný do loga a následně do tvarů světel, lavice a materiály, které kontrastují s interiérem bývalé banky…“ vypočítá architekt prvky, s nimiž pracoval.
„Místo má atmosféru něčeho, co známe, a přitom nevíme, kde jsme to viděli. Začíná to vysokým čtvercovým vstupním sálem s řeznictvím a lavicí jako připomínkou staré tržnice, ve kterém jsou restaurované originály soch od Jana Štursy. Dominantou hlavní dvorany je pult z modrého kvarcitu, výčep a výdej jídla s průhledy do kuchyně místo bankovních přepážek,“ popisuje Rudolf Netík prostor. Při své práci vycházel z hermetického principu „co je dole, je i nahoře“. Nad pultem i nad stoly se proto vznášejí jejich obrysy v podobě světel.
„Všemu předcházela důsledná očista původní monumentální dispozice od Vojtěcha Ignáce Ullmanna. A taky chirurgická práce – implantace opravdu velké kuchyně, vzduchotechniky a všech technologií do přízemí bankovního domu s pěti patry administrativy, který s něčím takovým nikdy nepočítal… Jako u dobré chirurgie, ani tady není vidět to, co se nejvíc povedlo,“ uzavírá architekt.
Až na kost
Na jeho přístup navázalo Studio Najbrt a navrhlo logo ve tvaru kosti. „Napětí mezi vysokým a nízkým, mezi bankovním palácem a řeznictvím, honosností mramorového obětního oltáře v secesním interiéru bývalého zednářského sídla a přiznanou nerezovou surovostí gastrovybavení se odrazilo v architektuře i našem designu. Sofistikované artdecové rastry, elegantní kapesníčky a zdobné písmo při bližším pohledu odhalují prostou základní konstrukci – kost. V tom se principiálně přibližujeme člověku – co navenek vypadá důstojně, je ve své podstatě jen sbírka masa a kostí,“ říká Bohumil Vašák, autor grafické identity Kantýny.
Další detaily přidává Aleš Najbrt: „V tomhle případě jde ovšem o kosti hovězí; správně určit poměr stran nám pomohli řezníci. Z kostěného loga vznikla ve spolupráci s Markem Pistorou kompletní abeceda. Klouby v písmu se stávají jediným ornamentem v jinak prostém vizuálním stylu, jehož barevnost navazuje stejnou měrou na Čestr a Naše maso jako na užití fialové v katolické církvi.“