HORSKÝ APARTMÁN, SAVOJSKÉ ALPY

Na místo 6 pokojů v horském hotelu ze 70. let 20. století se díky zredukování vnitřních vestaveb na nosnou konstrukci stal volnou plochou-tabula rasa. Do jižní štítové stěny vkládáme nové velké okno, které umožní panoramatické výhledy. Ukazujeme nové pohledy na autentičnost materiálů a konstrukcí, jež prostor obklopují. Nástrojem pro nás nejsou jen bourací kladiva, ale leštění, pískování, barva a lak. Používáme karosářský přístup k oceli a betonu, jeho přednostem i zaneseným výrobním vadám.

Prostory jsou vyčištěné od balastu příček, koberců, dveří, výplní, vestaveb a jsou ponechány v esenciálním nastavení struktury domu. Vše, co přichází jako nové, se podřizuje. Ve společné části dál trůní ocel, beton. Vkládáme koncepci s povrchy se základní barvou: - transparent na beton, - červená na ocel (červená savojská) - dřevo z hor na podlahu horského apartmánu.

Zachováváme esenciální průhledy apartmánem a výhledy na krajinu. Jedná se o přirozené pohledové osy, „point de vue“ (viz skica). Vedle materiálového řešení jde o sice nehmatatelný, ale o zásadní prostorový vjem. Samotný apartmán obepíná průběžný prstenec balkónu. Tento venkovní prvek umocňuje výše uvedené rysy. Životní prostor nekončí na oknech a zdech a poskytuje díky navržené dispozici výhledy na široké okolí. Apartmán se tak stává součástí horské krajiny.

Dispozice:
Organizace apartmánu je navržena v modulárním prostorovém principu, který je protkaný provozními a pohledovými osami.
Na neutrálně laděnou vstupní halu navazuje neformální a výrazně barevná atmosféra obytného prostoru se čtyřmi moduly – pro vaření, posezení, lenošení a jídelnu. V zadním traktu přechází velkorysý obytný prostor do tlumenější podoby a pokračuje filtrem koupelen a sociálního zázemí až do nejprivátnější části se třemi ložnicemi. Pracujeme zde se sekvencí tónů od světle šedé až po krémově bílou, které mají zprostředkovat pocit postupného zklidnění a odpočinku. Pro dosažení čistého prostorového dojmu nejmenších místností chodby, WC a koupelen používáme monochromatické materiálové řešení. Keramický obklad, dlažba, umělý kamenem i kompozity dřeva jsou zkoordinované do stejného tónu.
Hledáme symbiózu mezi původními a novými prvky a materiály. Přiznáváme kaverny po betonáži, zátky a plátování nedokonalých míst je provedeno ze statického i estetického důvodu, přičemž forma sleduje funkci. Původní ocelové konstrukce jsou sjednoceny ohnivzdorným nátěrem v barvě savojského kříže, který z vlajky našel cestu do architektonického jazyka interiéru. Spoje ocelových konstrukcí jsou vysoce technicistní a racionální, a tak i navazující objekty přebírají tento charakter.

Už ve fázi hrubé stavby jsme vnímali specifickou atmosféru prostoru, jehož charakteristické kvality dotváříme co nejpřirozenějším způsobem.