ČIERNE DIERY, BRATISLAVA

Od roku 2014 dokumentuje kolektiv Čierne diery dlouhodobě přehlížené architektonické památky. Kromě jejich zviditelnění jim dokáže přímo finančně pomoci prostřednictvím vytváření originálních grafik, knih a map. Tato práce probíhá v kulturním centru Nová Cvernovka, které vzniklo v roce 2018 adaptací bývalého chemického průmyslového závodu. Budova byla navržena v roce 1947 architektem Vladimírem Karfíkem jako administrativa nedalekých chemických závodů.

V roce 2023 jsme byli jako architekti osloveni společností Čierne diery se zakázkou na vylepšení jejich ateliéru v Nové Cvernovce, neboť se jedná o veřejně přístupný prostor v přízemí kulturního centra, který tak kromě kanceláře plní i reprezentativní funkci. Původní zadání "roztřídit - uklidit - přemístit" věci v prostoru nakonec přerostlo v projekt, který pracovní prostor otevírá i směrem ven k veřejnosti. Dnes už to není jen kancelář, kde se pracuje za zavřenými dveřmi. Proces navrhování a tisku je viditelný i pro veřejnost - pro tisíce čtenářů a čtenářek nebo sběratelů a sběratelek Čiernych dier. Případně náhodným kolemjdoucím v kulturním centru.

Prostor byl původně rozdělen jednoduchou mřížovou konstrukcí v rámci adaptace opuštěné školy na ateliéry. Stěna oddělovala pracovní část ateliéru Čiernych dier od veřejné části, kde si zákazníci vyzvedávali zboží zakoupené online. Přestože šlo o praktické vymezení, stěna zmenšovala prostor a ubírala světlo. Rozhodli jsme se ji odstranit, což nám umožnilo rozprostřít stoly po celém studiu. Díky tomu získali designér, návrhář a redaktor Čiernych dier  více prostoru a soukromí pro každodenní práci v rámci chodu studia. Přibyl také jeden výškově nastavitelný stůl pro hosty - například pro tvorbu a podepisování grafiky.

Středobodem místnosti je RISO, japonská risografická tiskárna, kde vznikají všechny grafiky Čiernych dier. Tiskárna potřebuje dostatek prostoru pro každodenní provoz a výměnu barevných rolí. Nezbytný je také samostatný pracovní stůl pro kontrolu a třídění výtisků. Prostor pod stolem jsme se rozhodli využít k uložení barevných válců, které byly dříve volně položené na podlaze. Pro konstrukci jsme použili typový regálový systém.

Pracovní stoly mají biodesky potažené lnem ve dvou odstínech - burgundy a šedé. Tyto barvy jsme zvolili jako doplňkové k jemné zelené podlaze značky Nora. Penízková podlaha byla vyrobena z 3 milimetry silné pryže. 3D jakoby mince jsou zkosené pod úhlem, což zjednodušuje mytí a dlouhodobou údržbu. Původně jsme uvažovali o modré nebo dokonce růžové barvě podlahy. Příliš výrazné barvy by však v prostoru mohly narušit barvu papíru při tisku grafiky Čiernych dier.

Budova Nového Cernu, navržená ve 40. letech 20. století, má dlouhodobý problém s úniky tepla v zimních měsících a přehříváním v letních měsících. Protože v pronajatých prostorách kulturního centra není vhodné instalovat klimatizaci ani vnější stínění, problém s přehříváním řeší dva nové stropní ventilátory a závěsy utkané ze stříbrných vláken, které částečně odrážejí nápor slunečních paprsků.

Na stěnu, kam nesvítí slunce, byl umístěn policový systém. Slouží jako knihovna, archiv, kuchyňka, ale také jako poutač na oči a nosič informací. Černě natřená ocelová konstrukce respektuje tvar starších vstupních dveří, které se nacházejí v celé Nové Cvernově. Dvoukřídlé dveře jsou ve studiu Čierne diery nezbytností. Studio musí být připraveno na dovoz knih na paletách pro tisíce zákazníků. Černá barva souvisí s vizuální identitou společnosti Čierne diery - a pomáhá tlumit nepořádek ve skladovacích prostorách.

Mezi okenními otvory a na stěně byly vyrobeny police z nerezové oceli na míru. Čím více rostlin unesou, tím lépe. Rozkládací "švédskou lavičku" pro odpolední lenošení navrhl v 60. letech Miroslav Navrátil a restaurovala ji firma Renové. Podobný příběh má i chromovaný věšák, zachráněný ze zbourané budovy pozdní moderny.