kategorie:
Veřejný interiér II.
Martin Krupauer, Hana Chalupská, Richard Valek, Petr Hornát, Ondřej Ženožička, A8000, www.a8000.cz
fotograf:
Ondřej Bouška
VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ, ČESKÉ BUDĚJOVICE
Generální rekonstrukce českobudějovického vlakového nádraží je v cíli. Návštěvníci mohou využívat opravenou odjezdovou i příjezdovou halu, novou obchodní pasáž napojenou na Lannovu třídu a odpočinkovou zónu pro čekající pasažéry.
Rekonstrukce nádraží probíhala od roku 2019, loni na jaře se otevřela příjezdová hala. Slavnostní otevření odjezdové haly proběhlo 5. února 2024.
Nádražní budova pochází z roku 1908. Stavební práce zahájila Správa železnic v roce 2020. Novou podobu veřejných prostor památkově chráněného objektu pro ni navrhl ateliér A8000 v intenzivní spolupráci s památkáři s respektem k původní podobě i důrazem na funkčnost a potřeby ve 21. století. Na jaře minulého roku se otevřela příjezdová hala, nyní zahajuje provoz odbavovací hala. Základním architektonickým principem je čistota a návrat k původní jednoduché barevnosti. Vnitřní prostory jsou očištěny od vizuálního smogu a nevhodných vestaveb, historické nástěnné mozaiky od výtvarníků Boukala a Březiny jsou zachovány a odborně restaurovány, koncové prvky jsou sladěny do jednotného provedení a budova dostala nový informační systém i prostor pro čekání.
„Nádraží pochází z roku 1908. Doprava před 100 lety byla samozřejmě jiná než dnes. Naším cílem bylo památkově chráněný objekt přenést do 21. století citlivě, ale tak, aby dokázal plně uspokojit potřeby současných cestujících,“ vysvětluje architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000.
Využití opravené budovy je multifunkční. Vedle prostoru pro čekání cestujících zde najdete také obchody a služby. Nechybí ani nové kanceláře. Budova dostala nový orientační a informační systém. Odbavovací hala nabízí vedle tradičních pokladen též jízdenkové automaty, informační systém EZOP či nové tabule s odjezdy vlaků. Samozřejmostí jsou automaty na nápoje a potraviny, úschovné boxy pro zavazadla a výdejní boxy na zásilky. Na budějovickém nádraží jsou k dispozici služby tří dopravců – Českých drah, GW Train a Arrivy.
Součástí rekonstrukce je také stavba nové pasáže, propojující nový vstup do objektu ze severu s hlavní odbavovací halou. Vzniká tím přímé spojení s Lannovou třídou, hlavní spojnicí mezi nádražím a samotným centrem Českých Budějovic. Právě zde v pasáži najdou cestující nové obchody, kavárny i další služby.
Proměny se dočkal i přednádražní prostor. Nově je bezpečnější a čistší. Prostor pro čekání doplňují stromy, vysázené v pravidelném sponu nebo automat na pitnou vodu. Venkovní i vnitřní mobiliář od společnosti mmcité je sjednocen do stejných materiálů a barev. Úhledný interiér se tak symbolicky přelévá do veřejného prostoru a naopak. „Nádraží v Českých Budějovicích považuji za jedno z nejkrásnějších na české železnici. Jsem velmi rád, že prošlo proměnou, kterou si bezesporu zaslouží. Nádraží je nyní napojeno na Lannovu třídu, stává se
tak skutečnou součástí centra města a zbavuje se mnoha bariér,“ dodává generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Zhotovitelem rekonstrukce je konsorcium firem Metrostav, Edikt a Avers.
Budova nádraží v Českých Budějovicích byla vystavěna v roce 1908 v historizujícím novorenesančním stylu. Architektonický návrh této monumentální stavby vytvořil architekt Gustav Kulhavý. Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích se však začala psát již v roce 1828, kdy byla otevřena koněspřežka do Lince. Pro lokomotivy bylo nové nádraží otevřeno v roce 1868, následně však bylo nahrazeno stávající budovou, která je dnes prohlášena za kulturní památku.
Ateliér A8000 pod vedením Martina Krupauera a Pavla Kvintuse patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany a v roce 2022 získal čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu za rekonstrukci pavilonu Z na Výstavišti České Budějovice. Mezi další výrazné realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Forum Karlín v Praze.
Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.