FUNKCIONALISTICKÝ BYT, PRAHA

Vlastní bydlení architekta je projekt s mnoha omezeními - být sám sobě klientem je v mnohém náročnější, než plnit zadání formulované klientem. Tím spíš, pokud jde o rekonstrukci. Nezbývá, než sám přijmout odpovědnost za všechna rozhodnutí a vystavit se těm rizikům, která běžně jako architekti pečlivě diskutujeme s klienty.

Rekonstruovaný byt se nachází v domě z konce 30. let, poctivém ztělesnění stavařského modernismu, klasickém pražském činžáku z této doby, s kachlíkovou fasádou a malými byty, který navrhl architekt Ladislav Šimek a postavil jeho bratr Jaroslav. A jak už to asi bývá dle rčení „kovářova kobyla chodí bosa“, rekonstrukce bytu do finální podoby trvala nekonečných 10 let. Otázky, jež jsem si při rekonstrukci kladl, byly především zaměřeny na konflikt mezi zachováním silného ducha místa a naproti tomu míry otisku vlastní identity a invence. Co má zvítězit? Jak najít balanc? Není závěrem to, že uživatel přirozeně podlehne a přizpůsobí se duši existující stavby, kterou svou prací a přítomností jen drobně podpoří či upraví?

Popis:
Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze na Novém Městě. Jak dům, tak samotný řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z doby vzniku, tedy konce 30. let 20. století, byt nicméně byl již ve špatném technickém stavu a pro nové využití byla nezbytná celková renovace vč. úpravy dispozičního řešení. Hlavním cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

Provedena byla kompletní stavební "aktualizace" zahrnující veškeré technické vybavení bytu, konstrukce podlah, veškeré povrchy atd. Bylo navrženo v obývacím pokoji odhalit a nechat očistit železobetonový trámový strop (jinak krytý podbitím a omítaným podhledem) a vytvořit z něj originální výtvarný prvek. Byla realizována repase původních oken, dveří, veškerého kování, nahrazení původních dubových parket replikou. Dispoziční změna spočívá především v novém využití původní kuchyně a v kompletním vybourání původní spíže a koupelny, které byly nahrazeny novým vloženým nábytkovým blokem obsahujícím úložné prostory, skrytou komfortní koupelnu i část kuchyně. Tato nová vrstva využívá tradiční materiály (kombinace mořených dubových dýh a bílého laku), ale tak, aby uvnitř vznikl naprosto čistý, minimalistický bělostný prostor. Velká péče je věnována vhodným kombinacím originálních prvků a detailů z 30. let a nových designových kusů nábytku a doplňkům, stejně jako volbě materiálů pro veškerý nový - na míru navržený - vestavný nábytek, který určuje využití prostor i jejich členění. Celou jednu stěnu bytu tvoří bíle olejovaný dubový obklad skrývající úložné prostory. Je to pomyslná páteř, která drží byt pohromadě. Jejím protipólem je vzdušná konstrukce knihovny vyrobená z velmi subtilních ocelových profilů.

Při zařizování interiéru byly využity prvky často se silným osobním příběhem, jako například čtveřice zrepasovaných jídelních židlí Thonet z domu rodiny praprarodičů, polokřesílko Thonet, kterou používal ve své pracovně prastrýc stavitel, funkcionalistická trubková židle Ez12 navržená v roce 1930 Karlem Ortem pro firmu Gottwald, nebo dobová stropní svítidla. Doplněny pak jsou spíše minimalistickými současnými výrobky, jako je například lenoška Fusion od studia Nendo. Taburet – růžové prasátko, dárek od přátel – pak v předsíni připomíná, abychom se jako architekti nebrali vždycky tak vážně.

Materiály:

Beton – původní strop obývacího pokoje

Bílé sádrové omítky – stěny, ostatní stropy

Bílá polyuretanová stěrka – koupelna, toaleta (stěny, podlaha, strop)

Dubové vlysy – podlahy

Dubová dýha, olejovaná (bíle + ořech) – čelní plochy nábytku a paneláže

Bílý lak – části nábytku, ocelová konstrukce knihovny, baterie, zařizovací předměty

Výrobky:

BoConcept – pohovka Fusion (design studio Nendo), odkládací stolky

Zucchetti – vodovodní baterie, série ISY Stick

Catalano - toaleta

Master&master – nohy jídelního stolu

Zangra – nová stropni svítidla

DCW éditions – Lampe Gras – nástěnná svítidla

Berker serie 1930 – koncové prvky elektro (vypínače, zásuvky)

Thonet – historické židle, křesílko

Gottwald – pracovní židle (design Karel Ort)

O autorovi

Martin Čeněk (*1982)  je autorizovaný architekt České komory architektů a registrovaný architekt britské ARB, samostatně praktikující architekt, odborný asistent návrhového ateliéru na Fakultě architektury ČVUT v Praze a vědecký pracovník zaměřený na udržitelnou architekturu a využití fotovoltaiky v architektuře v rámci Centra pro pokročilou fotovoltaiku ČVUT. V letech 2011-2013 byl hlavním architektem úsěšného projektu AIR House týmu ČVUT v mezinárodní univerzitní soutěži Solar Decathlon 2013. Od 2006 pracoval dva roky jako architekt v kancelářích GAP architetti asssociati a Archea associati v Římě. Od roku 2008 má vlastní architektonickou praxi v Praze. V projektech klade důraz na jednoduché, logické a jasné prostorové i funkční řešení, celkovou efektivitu a udržitelnost návrhu i nízkou energetickou náročnost.