RESTAURACE KÚT 12, BANSKÁ BYSTRICA

Historie měšťanského domu číslo 12, na náměstí SNP v Banské Bystrici začíná v 15. století. V rohu náměstí vznikl malý, jednopodlažní, pozdně gotický dům. Nezastavěná strana pozemku se postupně stala krytým průchodem na zadní dvůr, dům se rozrostl o další podlaží. Terén náměstí se v průběhu staletí zvedl, přízemí se stalo sklepem. Prvním vlastníkem domu byl Juraj Mitzko, řezník, těžař, obchodník s mědí, poslanec a člen městské rady, ale zároveň i usvědčený padělatel stříbra. Po Mitzkovci se vlastníky domu postupně stávali další významní podnikatelé a měšťané. V první polovině 19. století dům koupil Josef Wagner, dobrodruh, jehož stopa mizí v Mexiku, jak se jako dobrovolník zúčastnil bojů Maxmiliána Habsburského o mexický trůn. Dalšími vlastníky byly stavební podnikatel Alois Peierberger či známí stavitelé Porgesovi. Vývoj objektu se završil v období secese, stavba má centrální schodiště s typickým střešním světlíkem a uliční fasádu s pěknou štukovou výzdobou.

Záměrem současného majitele domu, známého banskobystrického šéfkuchaře Petra Kulhányho bylo vybudovat v cenném historickém objektu komplexní gastro provoz. Kavárna, pizzerie, bar, restaurace s denním menu a Á la carte nabídkou. V rámci úprav interiérů byla naší ideou jejich obnova v původním historickém rozsahu, nic nového nepřistavovat a nenadstavovat. Eliminovat nánosy z 20. století, prostory zjednodušit, staré místnosti zvětšit na původní rozměry, odstranit novější vrstvy materiálů. Ukázat plné rozsahy kleneb a štukové výzdoby, restaurátorsky odkrýt a ukázat původní středověkou povrchovou úpravu stěn. Měšťanský dům je národní kulturní památkou, je třípodlažní, s podkrovím a sklepením. Celková užitná výměra řešené části stavby je 853 m2. Východiskem pro náš návrh zapamatovatelného a funkčního interiéru pohostinských služeb, byla jeho provozní vertikalita ve vazbě na dvě hlavní interiérová schodiště a zajímavá škála historických místností, včetně jejich průniků, které vznikly přestavbami objektu v průběhu staletí.

Pro provoz interiéru je klíčová velká průchozí hala, původně brána a přechod do dvora v přízemí a centrální schodiště odtud přístupné. Další schodiště, organicky spojené s barem,

tvoří součást provozního interiéru. Vzniklo v polovině 20. století a propojuje velké místnosti přízemí a prvního patra. Vytvoření nového schodiště a úpravy klenby nad ním již z pohledu památkové ochrany nebyly možné, jelikož jsou však ve stavbě přítomny, bylo možné je využít. Vstupem do provozu je chodba, v podstatě hala, v přízemí. Spojuje terasu na náměstí s barem, restaurací a kuchyní, uvádí návštěvníky dále do nitra stavby. Směřuje na hlavní secesní schodiště, k velkému sálu s barem a propojuje celý provoz s centrálními toaletami v přízemí. Nachází se zde pizza kuchyně ve formě barového pracoviště s velkou pizza pecí, ale také dětským koutkem. Sál s barem je dobře viditelný z náměstí, je to vizuální a zapamatovatelný displej podniku. Pivo, drinky, káva, italská kuchyně – vše k dispozici od rána do večera. Sedí se nejen za stoly, ale také přímo ve výlohách, nebo na schodišti za barem.

Design velkého, dřevem obloženého baru je kompaktně propojen s obkladem a zábradlím schodiště, vedoucím do restaurační síně v prvním patře. Na patře nad barem se nachází hlavní místnost denní restaurace s vizuálně atraktivní otevřenou kuchyní. Dále se na patře nachází menší bar s pohodlným posezením u krbu a salonek pro skupinové akce. Škála využití prostoru je doplněna o dvě kongresové místnosti ve druhém patře, před kterými je prostor pro catering a vlastní hygienické zázemí. Firemní prostory se zázemím zaměstnanců, prádelnou, kotelnou, administrativa a vedení společnosti uzavírají členění tohoto podlaží.

Vizualita návrhu interiérů je postavena na dialogu historie a interiérových prvků tvořících nezbytné moderní vybavení. Zrestaurované barokní omítky a štuková výzdoba jsou doplněny o lité terazzo podlahy, ručně dělané cementové a cihlové dlažby a dřevěné palubky. Nábytkové prvky jsou navrženy v moderním, pohodlném řešení. Důraz při výběru byl kladen na sedací nábytek, který je s ohledem na potřebnou pestrost variovaný od nábytku s filozofií rychlé obrátkovosti hostů v přízemí, až po velmi pohodlný, pro delší sezení určený čalouněný nábytek na patrech. Část navrhovaných svítidel je skryta a jejich účelem je nasvětlovat důležité klenby a stěny. Další svítidla zajišťují osvětlení stolů, barů, kuchyně, či prostor přípravy v odstínech teplých barev, navozující večerní pohodlí. Světelná scéna restaurace je doplněna o scénické osvětlení barů prezentující nabízené nápoje, osvětlení dekorační interiérové zeleně, či moderní lustr v salonku. Na slovenské poměry je neobvyklým prvkem interiéru prezentace odhaleného cihlově kamenného zdiva v prostorách konferenčních místností ve druhém patře. Spolu s prezentací odhalené dřevěné konstrukce nosného půdního záklopu poukazují na proměnlivost stavební podstaty stavby v průběhu staletí a technickou dovednost našich předků. Tento plně reverzibilní přístup, zvyšující z našeho pohledu atraktivitu objektu u jeho návštěvníků, se v prostředí odborníků na památkovou obnovu potýká s rozporuplnými reakcemi.