V BAŤOVSKÉ ZÁSTAVBĚ, ZLÍN

Zlín, doba poválečná. Baťovská výstavba se proměňuje. Výsledkem velké teoretické přípravy architektů a urbanistů v době války je idea bytových domů a jako první v republice se objevují právě v Obecinách. Díky kvalitě architektonického řešení a vysokému standardu se jim hojně věnuje dobový tisk. Jejich autorem je Vladimír Karfík. Do jednoho z bytů pocházejících z druhé vlny výstavby (1962) se má stěhovat mladý pár s potomkem na cestě. Budoucí otec je současně autorem projektu rekonstrukce, ta se tudíž stává příležitostí k experimentům s novými postupy a materiály.

Na poměrně malém půdoryse a s omezeným rozpočtem má vzniknou otevřený, vzdušný a sjednocený obytný prostor pro mladou rodinu. Zároveň chceme tam, kde je to možné, navázat na vnitřní logiku Karfíkova díla a vzdát poctu baťovské architektuře. Byt se má stát místem, kde se do detailu promyšlená architektura setká s poctivým řemeslem, místním designem a uměním.

Důležité je také propojení bytu s exteriérem. Díky urbanistickému řešení od Vladimíra Kubečky jsou totiž Obeciny dodnes velmi příjemným místem pro život.

Velké stavební úpravy zahrnovaly vznik nového jádra se samostatným WC. Odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem jsme změnili dispozici bytu z 3+1 na 3+kk. Zmizely také příčky úklidové komory a její funkci převzaly vestavěné skříně. Všechna nadpraží v bytě byla sjednocena na výšku 2300 mm. Byt začal dýchat.

Jako základní materiál jsme zvolili překližku. Umí ukázat krásu řemesla, nese kouzlo dřeva, není nákladná a lze ji různě povrchově upravovat. Je z ní nábytek, kuchyně i parapety. Ty jsou díky ní opravdu minimalistické. Mezi experimentální řešení patří obklady z recyklovaných původních cihel nařezaných na pásky a natřených bílou barvou nebo kvalitní lakový nátěr zdi za kuchyňskou linkou. Lakový nátěr nahradil i podomítkové lišty u podlah. Řada zapuštěných truhlíků s pokojovými rostlinami za kuchyňským ostrůvkem vytváří vizuální bariéru mezi posezením v obývací části a pracovním nepořádkem v kuchyni. Modularita, důležitý princip při práci s omezeným prostorem, se uplatnila například v prvku zasunovacího jídelního stolu, integrovaného do kuchyňského ostrůvku.

Dřevěné vrstvené podlahy neztrácejí půvab masivu a přitom jsou dostupnější alternativu dubovým vlysům. Lakované podlahy na chodbě, v koupelně a na WC zcela vyhovují vizuální čistotě interiéru. Jednoduchý obklad v koupelně zase vytváří v kombinaci s šedou spárou zajímavý výtvarný prvek.

Naše přání co nejvíc byt otevřít zelenému exteriéru se muselo přizpůsobit požadavkům památkové péče, která chrání exteriéry domů v Obecinách. Namísto oken s oboustranně skrytými rámy jsme zvolili okna, která mají okenní rámy slícované s rámy omítky.

Interiér dostal duši díky obrazům Lenky Výmolové, která v nich zkoumá témata domova a reflektuje krajinu Valašska a Slovácka.