kategorie:
Soukromý interiér (nízkonákladové bydlení)
MgA. Ondřej Janků, COLLARCH, www.collarch.cz
fotograf:
Karolína Matušková, Michal Janků, Collarch
PRO VÝTVARNICI A ARCHITEKTA, PRAHA
Byt v historickém domě v Nuslích díky rekonstrukci výrazně změnil svoji dispozici. Původní stísněné místnosti byly propojeny a vznikl velkorysý obytný prostor. Do koupelny se nyní dostává denní světlo, i když nemá okna. Do interiéru byly vloženy nové netypické prvky, které dokonale souzní s historickým prostorem.
Celý byt prošel kompletní rekonstrukcí včetně výměny a modernizace všech elektroinstalací vedení plynu, topení a vodovodního potrubí. Nový výkonný kondenzační kotel je např nově diskrétně umístěn do zrcdlové skříňky v koupelně. I přes to, se celá rekonstrukce od počátku demoličních prací po kompletní autorský design interiéru tak, jak je zachycen na fotografiích, vešla do nákladů nepřesahujících jeden milion korun, což považujeme za veliký úspěch. Rozhodli jsem se proto umístit tuto realizaci do soutěžní kategorie Soukromý interiér - nízkonákladové bydlení.
Popis projektu:
Kompletní rekonstrukce bytu v historické zástavbě v Praze-Nuslích znamenala především změnu původní, nevyhovující dispozice poplatné stylu bydlení z první poloviny 20. století.
Dlouhý, ale úzký obývací pokoj směrem do ulice je nově rozdělen na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu. Nová příčka mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou je celá vyzděna ze skleněných tvárnic. Koupelna je díky tomu prosvětlena denním světlem i přes to, že se nachází uvnitř dispozice bytu a bez vlastních oken. Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují jak dostatek světla, tak i soukromí v koupelně. “Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, cenzurované.”
Původní stísněné místnosti směrem do klidného dvora jsou sjednoceny v jeden velký obytný prostor. Zádveří je nahrazené kuchyní. Příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem je zrušena a nahrazena kuchyňským ostrůvkem. Vzniká tak velkorysý a pro byt této velikosti netypicky vzdušný interiér, do kterého vstupujete přímo z chodby domu.
Výrazným prvkem obývacího pokoje je velká, jeden metr hluboká šatní skříň. Z pohledu z obývacího pokoje je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Efekt olejové skvrny se mění během dne a s množstvím světla v místnosti. “Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíše rušivým dojmem. Opak je ale pravdou. Pohled na plechovou stěnu je velmi uklidňující. Barevně ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu.” Hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent.
Z pohledu z kuchyně je roh šatní skříně obložen tónovaným zrcadlem. “Částečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě.”
Originální kazetové dřevěné dveře se v bytě bohužel nedochovaly. “Získali jsme ale obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnou a ložnicí a dále i na WC.”
Stěny bytu jsou jen lokálně vyspraveny a natřeny jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní flekaté textury.
Podlaha v ložnici je původní, prkenná. Prkna jsou nově zbroušena a navoskována. Podlaha v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni je položena nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC jsou na podlahu využity zbytky původní dlažby, doplněné betonovouu stěrkou.
Nestandartně vysoké kuchyňské skříňky jsou v horní části využívány jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je taktéž využíván jako sklad. Kuchyňská linka s pracovní deskou je provedena v černo-šedé. Opticky se tím propojuje s podlahou kuchyně.
Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo exponované v rohu obývacího pokoje. “Rozhodli jsme se jej nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou.” Nejen že zabírá méně místa v obýváku, než klasicky vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale mění jinak rušivý prvek dispozice v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru kýžený akustický prvek. “Při vypouštění vany nebo pračky sousedů nad námi máme v obývacím pokoji příjemný bílý šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíše uklidňující.”
Obývací pokoj je doplněn polohovatelnou stropní lampou. “Můžeme libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit”. Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu. Tvoří jakousi oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony specificky pro tento byt, je opatřilo vtipným “šmírovacím pruhem”, průsvitným kusem látky ve výšce očí, kterým můžete nakukovat na ulici před domem i když jsou záclony zataženy.
V interiéru bytu je možné nalézt řadu dalších netypických prvků jako je betonové, závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které vznikly v dílně jeho majitelů. V celku se tak byt jeví jako citlivá kombinace původního historického interiéru se současným a lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.