kategorie:
Veřejný interiér I
Mojmír Ranný, RANNÝ ARCHITECTS s.r.o., www.ranny.cz
fotograf:
Filip Györe
CASA DE CARLI, PRAHA
Požadavkem investora bylo vytvořit z vybydleného interiéru opulentní prostor odpovídající kvalitě nabízených kulinářských služeb. Snahou bylo zachovat či obnovit maximum stavebních prvků v interiéru. Ty jsou doplněny moderním nábytkem, osvětlením a textiliemi. Vznikl elegantní interiér restaurace v historickém centru metropole.
Restaurace Casa di Carli ve Vězeňské ulici je velmi známým místem kulinářských požitků pro tu nejmlsnější Pražskou klientelu.
Šéf kuchař pan Matteo di Carli mne požádal o zamyšlením nad změnou interiéru restaurace vč. začlenění dokončovací otevřené kuchyně do prostoru restaurace vč. hygienického zázemí pro hosty.
Když jsem prostor pro budoucí změnu interiéru přebíral, oplýval nánosy let minulých jak z let éry komunismu, tak necitlivým pokusem o vylepšení interiéru z devadesátých let.
Sám činžovní dům z konce předminulého století, postavený v eklektickém stylu, měl jako všechny domy v této ulici vysoké piano nobile, kde byly velmi vysoké stropy v době po II. Světové válce rozděleny mezistropem bez využití horní části prostoru, kde okna, osvětlující vrchní část prostoru, zůstala slepá.
Doporučil jsem klientovi celý prostor restaurace očistit o veškeré nánosy vzniklé v minulém století a dovolit mu se opět nadýchnout a prosvětlit.
Vzhledem k tomu, že štukatérská výzdoba stropu byla zcela zničena, nechal jsem v horní části zachovat a opravit, téměř zachovalý, fabion s lizénami a strop vlastní překrýt prosvětlenou, graficky upravenou a napnutou textilii. Textilie z art dekovým dekorem, plní i současně funkci celoplošného svítidla, které dle požadované nálady lze stmívat. Vlastní barevné řešení vychází, lehce, z Benátského stylu, kde se uplatňují modré a zlaté tóny tak typické Benátskou interiérovou architekturu.
Vzhledem k tomu, že z důvodů dispozičních potřeb došlo úpravě otvoru směrem do suterénu a k toaletám restaurace a tento průraz vypadal poměrně fádně, použil jsem jako akcent, proškrabávanou, prozlacenou a částečně vyhlazenou omítku na hlavní střední nosnou stěnu prostoru restaurace. Průchod k toaletám nyní nevypadá fádně naopak, díky zajímavým průnikem ploch, vznikla ostrých i tupých úhlech styků ploch zajímavá a neotřelá kompoziční struktury.
Veškerý přístup architekta k návrhu interiéru vycházel z požadavku klienta vytvořit „wow“ opulentní prostor, který má za úkol společně s vynikající kuchyní nezapomenutelný dojem na hosty restaurace. Toto vč. rekonstrukce toalet se velmi povedlo, což je potvrzeno velmi pozitivními ohlasy významné klientely, která tento prostor opakovaně vyhledává.