BUDOVY PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ

Objekt Zákaznického centra byl postaven v 20. letech minulého století. Je složený ze dvou vzájemně propojených celků – budovy č. 36 a budovy č. 37. Budova č. 36 je dvoupodlažní stavba, která zajišťuje vstup do areálu. Budova č. 37 je administrativní 6ti podlažní stavba.

Budovy jsou součástí areálu plynárny Michle, ve kterém byly interiéry původně technologických objektů přestaveny na kancelářské za maximální snahy zachovat funkcionalistickou architekturu fasád od architekta Josefa Kalouse. Původně správní budova byla modernizována v roce 1994.

V průběhu let stavba prošla dalšími stavebními úpravami. V 50. letech 20. století byly vestavěny kanceláře do podkroví. V 60. letech byly přistavěny kanceláře na terase 4. np. K dalším úpravám došlo v 90. letech, kdy byla vyměněna původní okna za plastová, stěny byly obloženy sádrokartonem, které zakrývají často dnes již nefunkční instalace. Došlo ke stavebním úpravám podkroví.

Zadání ze strany investora

Požadavkem investora bylo dosáhnout plánovanou rekonstrukcí a stavebními úpravami vybudování moderního reprezentativního kontaktního centra pro zákazníky za dodržení charakteru areálu a zkvalitnění provozních parametrů objektu, jak pro zaměstnance, management, tak pro zákazníky.

Velikost interiéru

Cílem návrhu byla rekonstrukce a modernizace stávajícího objektu, který se stane dominantou areálu Michle. Současně došlo v rámci modernizace ke kompletní výměně všech rozvodů, zavedení moderních technologií, dále ke kompletní rekonstrukci 5.np, kde byla provedena nová konstrukce střechy a současně místo několika pultových vikýřů vznikl na každé straně jeden průběžný. Výška hřebene byla mírně zvednuta na úroveň dnešních štítových stěn, které jsou vyplněny proskleným fasádním systémem. Místo stávajících pultových střech nad 4.np vznikly terasy. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet se zděnými obvodovými stěnami. Jde o konstrukční a dispoziční trojtrakt. Stropy jsou železobetonové trámové, popř. deskové. Budova má jedno centrálně umístěné kamenné schodiště.

Součástí modernizace a rekonstrukce je dispoziční řešení interiéru stávající administrativní budovy č. 36 a č. 37, návrh interiérového vybavení a mobiliáře včetně informačního systému veškerých prostor budovy, barevné a architektonické řešení přepážkových, kancelářských prostor včetně zasedací místnosti a prostor pro management společnosti.

Z ulice U Plynárny je navržen reprezentativní vstup včetně zviditelnění a označení celého areálu Pražské Plynárenské, a. s., v souladu architektonickým řešením celého areálu.

Vstupní podlaží obou objektů bude sloužit jako kontaktní centrum pro zákazníky Pražské plynárenské, a.s., případně další společnosti koncernu.

Objekt č. 36

V objektu č. 36 se ve vstupní hale nacházejí informace a podatelna. Podatelna je z důvodu vyšších prostorových nároků dvouúrovňová. Prostor stávajícího přízemí slouží pouze pro první kontakt se zákazníkem, další zpracování dodaného materiálu je řešeno v suterénu. Suterén vestibulu tvoří zázemí podatelny a je spojen s patrem schodištěm a výtahem, který slouží pro přepravu dokumentů. Schodiště je umístěné na vnější straně fasády a je prosklené. V suterénu propojovací chodby je navržena rozmnožovna – prostor pro umístění strojů pro kopírování a tiskáren. Vestibul je s hlavní budovou (č.37) spojen chodbou - úzkým patrovým krčkem. Chodba slouží jako rozšířená čekárna přepážkové haly.

Objekt č.37

1.NP

Cílem bylo vytvoření volného konceptu pro přepážkovou halu – přepážky po obvodu, vzájemně propojené podél obvodové stěny.

V hale je navrženo 13 přepážkových pracovišť pro obchod a pohledávky. Dále 2 pracoviště pokladny, pracoviště a zázemí dvou pracovníků ochranky, sociální zázemí pro zaměstnance i pro klienty.

Naproti schodišti se nachází místnost s hodnotným keramickým obkladem, který se v rámci rekonstrukce podařilo zachovat.

2.NP

Hlavní filosofie ve druhém nadzemním podlaží je obdobná jako u přízemí – vybourání nenosných konstrukcí a vytvoření volného a světlého prostoru. Tento přístup je stejný i v následujících patrech. Jednotlivé místnosti jsou odděleny skleněnými příčkami. V tomto patře se nachází nereprezentovanější prostor objektu - zasedací místnost. Historický obklad nemohl být zachován, avšak výrazným prvkem této místnosti zůstává kazetový strop s původní výmalbou, která byla restaurována a podpořena osvětlením.

Nově je do tohoto podlaží navrženo pracoviště společnosti Pražská plynárenská Distribuce. Jsou zde pro toto oddělení 3 pracovní místa, jednací stůl a čekárna. Klientská zóna je od kanceláří ve zbývající části budovy oddělena skleněnou stěnou s dveřmi na čip.

V zaměstnanecké části jsou navrženy šatny, sprchy, toalety, kuchyňka s jídelnou. Kapacita šaten je 12 šatních skříněk pro ženy a 6 skříněk pro muže. Ve zbývající části patra je umístěno šest kanceláří s deseti pracovními místy.

3.NP

V tomto podlaží je navrženo 9 kanceláří. Na kanceláře navazuje zasedací místnost, kuchyňka a hygienické zázemí, které je rozšířeno o toaletu pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Pro získání světlého a vzdušného interiéru bylo opět navrženo vybourání nenosných příček a jejich nahrazení skleněnými. Chodba bude oproti stávajícímu řešení zúžena, což umožnilo zvýšení kapacity kanceláří.

4.NP

Ve 4. np je navržen kromě kanceláří oddělený prostor pro management. Je zde jedno pracoviště managementu, recepce s čekárnou a kuchyňka. Prostor pro management je tvořen kanceláří, na kterou navazuje odpočívárna a sociální zázemí. Zbylé prostory podlaží tvoří tři kanceláře pro 10 pracovníků a hygienické zázemí.

5.NP

Návrh podkroví prošel několika razantními změnami. Bylo zrušeno stávající schodiště a nahrazeno novým, které navazuje na hlavní schodiště budovy. V tomto podlaží je 13 pracovních míst, oddělených prosklenými příčkami, které tvoří zálivy, denní místnost s kuchyňským koutem, hygienické zázemí a úklidová místnost. O bezbariérový přístup se stará nově navržená stanice výtahu. Pro zajištění světlých a příjemných prostor byly navrženy prosklené dělící stěny a vikýře při zachování plné vazby konstrukce krovu. Průběžný vikýř je opatřen vnějšími mobilními žaluziemi. Nejzásadnějším zásahem do stávajícího stavu byla kompletně nová výstavba 4.np a podkroví v 5.np, otevření štítů budovy jejich prosklením a vazbou na odpočinkové terasy umístěné na ploché střechy v koncích budov.

Neobvyklé požadavky investora , zvláštní okolnosti a specifiky stavby nebo rekonstrukce

Zásadním problémem rekonstrukce bylo, že investor přistoupil k rekonstrukci objektu pro nové potřeby bez předběžného průzkumu technického stavu objektu, protože v budově stále probíhal běžný pracovní provoz a nebylo možné provést ( „destruktivní průzkum“ s odkrytím skutečného stavu konstrukcí).

Po zahájení rekonstrukce se ukázalo, že skutečná konstrukce neodpovídá stavu uvedeném v dokumentaci vlastněné investorem. Ve výsledku to znamenalo, že dvě nejvyšší podlaží bylo nutné demontovat a nahradit je novou nosnou ocelovou konstrukcí, což vyvolalo zásadní dopad na celkové dispoziční řešení těchto podlaží.

Inovativní řešení nebo postupy

Kromě standardních postupů jako je zateplení, výměna oken, výměna podlahových krytin, realizace prosklených příček atd. se však výrazně řešila problematika stávajících nosných železobetonových konstrukcí s trhlinami. K vyřešení tohoto problému bylo použito zesilování konstrukcí pomocí uhlíkových lamel.

Zvláštnosti z pohledu autora interiéru, použité materiály

Absence zadání ze strany investora ohledně představy o vizuální řešení vnitřních prostor objektů byla výhodou i nevýhodou. Oproti tomu byl předložen velmi podrobný seznam nábytku a vybavení. Velkou výzvou bylo pozměnit jindy střízlivou podobu přepážkové haly a vytvořit nový vizuální styl nejen tohoto hlavního prostoru, ale i prostor souvisejících.

Hlavním cílem bylo dosažení jednotného vzhledu v materiálovém a barevném provedení. Nábytek v celém objektu je navržen v neutrálních odstínech bílé, černé a šedé barvy, které jsou doplněny výraznými barevnými akcenty v podobě doplňků - stolových paravanů a povrchů stěn. V zasedací místnosti v 3.np a v 4.np oživí tyto neutrální tóny barevný sedací nábytek. Z materiálů dominuje sklo, vysokotlaký laminát popř. lamino a textil použitý na stolních paravanech. Stěny jsou navrženy s barevnou výmalbou dle jednotlivých podlaží, lokálně doplněné o nástěnné grafiky s tematikou historických fotografií areálu Pražské Plynárenské.

V objektu se nacházelo několik místností, které se nepodařilo zachovat ve své původní podobě. Především to byla vstupní hala vedlejšího vstupu do objektu č.37, kde stěny byly obloženy dobovým obkladem firmy Rako. Domníváme se, že tento obklad mohl být vyroben na zakázku. Obklad tvoří zalisované květiny a trávy, rohové díly byly zaoblené ve tvaru čtvrtkruhu a podstropní část byla tvořena žlutou skleněnou mozaikou. Jedinou místností, kde se tento obklad dochoval je naproti schodišti vedle přepážkové haly. Druhou neméně zajímavou místností je velká zasedací místnost ve 2.np. Byla kompletně obložena dřevěným obkladem, který se nepodařilo při repasi zachovat. Dominantou této místnosti zůstává stropní výmalba, která byla rekonstruována a doplněna podsvětlením a metalickou stěrkou na jedné ze stěn.

Návrh interieru až do poslední fáze obsahoval řadu doplňků ve formě květníků s rostlinami , plastických stěrek na stěnách nebo velkoformátové tapety s historickými fotografiemi. Tyto grafiky se realizovaly pouze v místnosti s historickým obkladem.