kategorie:
Interiér roku Somfy
Ing. arch. Ivo Balcar, Ing. arch. Michal Ježek, Ing. Jan Řehák, spolupráce Ing. arch. Aleš Krtička a Ing. arch. Jana Máslová, ATELIER TSUNAMI s.r.o., www.atsunami.cz
EPO1 V TRUTNOVĚ
Investoři se rozhodli přeměnit industriální areál bývalé parouhelné elektrárny na prostory galerie moderního umění EPO1. Historický průmyslový areál postupně prochází proměnou v osobité výstavní prostory. Interiér vedení galerie je pojednán minimalisticky, transparentně a vzdušně.
Prostory pro vedení galerie reprezentují „nultou etapu“ vyjímečného záměru vytvořit v Trutnově kulturní centrum evropského významu. Zakladatelé, manželé Kasperovi, se rozhodli industriální areál původně parouhelné elektrárny v Poříčí u Trutnova zpočátku 20. století přeměnit v prostory galerie moderního umění EPO1. Nutno zmínit, že záměr je vlastní iniciativou „donátorů umění“ a není spolufinancován z dotačních titulů. Historický průmyslový areál postupně prochází proměnou v osobité výstavní. Ty ponesou především pečlivě zachovanou atmosféru původního industriálu, do které ovšem vkládáme i zcela soudobé architektonické prvky a špičkové technické vybavení.
Prostory pro vedení galerie se nacházejí v třetím podlaží celkem sedmipodlažní budovy. Dispozice kancelářského traktu objektu byla kompletně „očištěna“ o nános příček a bylo ponecháno pouze nosné zdivo. V průběhu bouracích prací byly objeveny zazdívky původních oken na jedné ze stěn, čímž byla poodhalena do té doby nejasná etapovitost výstavby. Výklenky původních oken jsou vyloženy slzičkovým plechem, nasvětleny a čekají na osazení menších uměleckých instalací. Původně štítová stěna nacházející se nyní v interiéru byla očištěna na režné zdivo a tam kde to stav zdiva dovoloval, byla takto pietně ponechána. Tímto objevem jsme s nadšením vzdali v interiéru hold „industriální cihelné architektuře“ první poloviny dvacátých let minulého století. Tu nyní prozatím reprezentuje hlavně exteriér sedmipodlažní elektrárny, jíž bude v dalších etapách konverze navrácen původní lesk. Pro zachování cihelné fasády bylo navrženo interiérové zateplení prostor.
Interiér vedení galerie je pojednán minimalisticky, transparentně a vzdušně. Převládají monochromatické odstíny, které nechají vyniknout uměleckým artefaktům a drobným industriálním detailům. Tím je například zmíněná režná cihelná stěna, repasované pískovcové vstupní schodiště, hliníková okna s izolačním trojsklem se subtilními rámy, jež vizuálně ctí původní tabulková okna. Původní vyšší podhledy jsou ztmaveny včetně přiznaně vedených instalací. Svěšené podhledy jsou primárně navrženy k řešení prostorové akustiky a zakomponování víceokruhových lišt pro nastavení libovolné světelné atmosféry (zohlednění instalace umění). Jako decentní připomínka původní funkce budovy – elektrárny - jsou svěšená svítidla v zasedací místnosti realizována z porcelánových vysokonapěťových izolátorů. V centrálním prostoru pak do soudobého interiéru promlouvá repasované průmyslové svítidlo, symbolicky první odstrojené z původně turbínové haly, v níž dnes probíhají práce na přeměně v hlavní výstavní prostor budoucí galerie výtvarného umění.
Interiér je šitý na míru úspěšnému majiteli prosperujících firem, který si plní svůj sen a další dráhu svého života chce věnovat své celoživotní vášni – výtvarnému umění. Jeho firmy se zabývají přesnou kovovýrobou, zadáním byla čistá minimalistická architektura. Zároveň bylo zadáním, že se nebude jednat pouze o studenou kancelář, ale prostor bude „útulný a obyvatelný“ i nad rámec pracovní doby. Dřevěná podlaha z běleného dubu dodává interiéru na obytnosti, neubírá však na světlosti, s níž byl tento materiál pečlivě volen.
Dispoziční řešení zázemí galerie je až lapidárně prosté. Centrální prostor slouží jako vstupní lobby, zároveň jako recepce s kancelářským pracovištěm poskytujícím servis třem manažerům / kurátorům nové galerie. Většina dělících příček je navržena jako skleněná bezrámová s důrazem na prosvětlení prostor denním světlem. Kontakt všech místností s centrálním prostorem je maximální. Pevné příčky pak cíleně cloní vzájemným pohledům mezi manažerskými pozicemi. Zároveň plné příčky slouží jako bílé výstavní panely s dobrými světelnými parametry, některé ještě čekající na ten správný exponát. Pro příležitostná jednání je součástí dispozice zasedací místnost a minimální zázemí kanceláří orientované při schodišti.
Výběr nábytku navazuje na cíleně monochromatické pojetí interiéru – kombinuje leštěný hliník, lakované sklo, bílé lakované povrchy, tmavě šedé čalounění.
Základní rozměry interiéru stavby jsou 12,3 x 14,3 m.