VÍTĚZ KATEGORIE - VEŘEJNÝ INTERIÉR I | INTERIÉR ROKU

ŠTAJNHAUS, MIKULOV

Dům s renesančním jádrem stojí přímo na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti Mikulova. Konceptem celého interiéru měla být určitá askeze. Jedná se o dům v bývalé židovské čtvrti. Prostý dům prostých lidí. Cílem bylo nechat vyniknout dům samotný, nechat vyniknout jednotlivé povrchy. Proto je celý interiér velmi abstraktní.

(kategorie: veřejný interiér I; autor a přihlašovatel: Jan Hora, www.o-r-a.cz)

ŠTAJNHAUS nebyl projekt, ŠTAJNHAUS byl proces. Dům s renesančním jádrem stojí přímo na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti Mikulova. Za svoji existenci utržil obrovské množství šrámů, prodělal desítky přestaveb a operací. Ty ho změnily k nepoznání, ale přesto si dokázal udržet středověkou pitoresknost. Přišli jsme ke slepenci. S postupným odkrýváním jednotlivých vrstev, prostorů a překvapivých souvislostí projekt procházel neustálým procesem revizí a úprav, v podstatě až do konce realizace. Na začátku jsme netušili, kam na konci dojdeme.

Hledali jsme hranici, do jaké doby se můžeme vrátit a kdy se už vydat po nové cestě. Ale stále jsme chtěli zachovat dům jako organický celek. V domě nenajdete rovnou zeď nebo pravoúhlý otvor, všechny prvky bylo tedy třeba znova vynalézt a vyrobit na míru, čemuž byl investor nakloněn.

Původně byl naším zadáním pouze projekt interiéru. Postupně nám ale došlo, že se nedá řešit interiér a exteriér odděleně, že prostor a tvary se přelévají a vytváří nedělitelný celek.

Dům byl rekonstruovaný pro potřeby penzionu, část bude sloužit jako soukromý prostor majitele. Každý pokoj je unikátní, každý má svoji specifickou atmosféru. K původnímu využití se vrátily vinné sklepy pod domem a přilehlý dvorek.

INTERIÉR

Velmi rychle jsme našli s investorem koncept celého interiéru. A tím měla být určitá askeze. Jedná se o dům v bývalé židovské čtvrti. Prostý dům prostých lidí. Cílem bylo nechat vyniknout dům samotný, nechat vyniknout jednotlivé povrchy. Proto je celý interiér velmi abstraktní. Dům je sám o sobě natolik zajímavý a složený z tolika divokých tvarů, že naopak všechny nové prvky mají být co nejjednodušší, aby s domem nesoutěžily. Zohlednili jsme i cílovou skupinu. Dnes už není měřítkem explicitní luxus, není potřeba mít na pokoji televizi, někteří lidé jezdí za jinou než standardní zkušeností.
Investor s námi šel do určitého rizika. Tím, že jsme navrhovali vše na míru od nábytku, přes dveře až po detail, jakým jsou kliky, bylo potřeba testovat a prototypovat jednotlivé prvky. Dům jsme pojali jako gesamtkunstwerk, kde všechno souvisí se vším.

Zároveň jsme chtěli pracovat s lokálními řemeslníky. Chtěli jsme, aby na výrobcích byly vidět jejich ruce. Proto jsou některé detaily surovější. Neusilovali jsme o strojní dokonalost sériových výrobků.

15.04.2018