BYT S RETRO KOUPELNOU

Zadavatelé  jsou starší manželé, kteří si přáli "omladit" interiér svého bytu a vnést do něho novou, svěží energii. Paní domu požadovala prosvětlení místností, maximálně možný počet úložných prostor dostatečně přístupných a přitom nezmenšit volný prostor místností. Rekonstrukce byla rozdělena do dvou fází, přičemž první fáze zahrnovala požadavek na kompletní rekonstrukci obývacího pokoje, vstupní chodby a koupelny a fáze druhá  rekonstrukci ložnice, šatny a pracovny pána domu a to vše včetně stavebních prací, výměny zastaralé elektroinstalace a podlah. Specifických požadavků ze strany investorů bylo několik: Prvním z nich bylo zachování stávajících nik v obývacím pokoji a využít je na vestavné úložné prostory a do těchto prostor zakomponovat oddělené "pelíšky" pro dva psí miláčky - čivavy Barušku a Sama. Dalším z mnoha požadavků bylo počítat s prostorem pro výstavu sbírky historických biblí paní domu,  historických hodinek a trofejí z golfových turnajů investora a jejich společné vášně, sbírky starých nástěnných hodin. Největším oříškem byl požadavek na vytvoření nové niky ve zdi obývacího pokoje pro výstavu na zakázku ručně vyrobeného skleněného koně a tuto niku osvětlit. Dalším požadavkem investorů bylo nahradit stávající podlahovou krytinu v obývacím pokoji, chodbě a koupelně travertinovými deskami o síle 2 cm. Ovšem i když se jednalo o kompletní podlahovou plochu o rozměru 32 m2, finanční náročnost byla tak velká, že se na návrh architekta přistoupilo k nahrazení pravého travertinu jeho imitací v podobě velkoformátové dlažby a výsledný efekt byl dokonalý. Ovšem tomuto dokonalému výsledku předcházel zoufalý boj s původním betonovým podkladem, který zakrýval téměř 20 let staré podlahové topení, do kterého si investoři nepřáli zasahovat. Ovšem nazvat stávající podklad betonem bylo dosti odvážné, jelikož se jednalo z větší části o sypký a zvětralý substrát proložený plotovým pletivem. Nakonec, po konzultaci s odborníky, byl na podlahu použit epoxidový penetrační nátěr, který pomohl stávající podklad uzavřít a na něho použita cementová stěrkovací hmota Thomsit, která podklad částečně a v rámci možností vyrovnala. Jelikož se jednalo o starý, dvoupodlažní dům s několika byty, z počátku 20.století, průběžně rekonstruovaný investory dle jejich finančních a časových možností, o šokující překvapení v průběhu probíhajících stavebních prací nebyla nouze. Výsledný efekt rekonstrukce se rodil postupně, během prací, kdy se vzhledem k "objevům" ve zdech a pod omítkami architekt přizpůsoboval novým skutečnostem a po konzultaci a schválení ze strany investorů je zakomponoval do interiéru. Jedním z takových "ne-milých" překvapení, které finálně vedly ke skvělému efektu, byl nález pískovcových kvádrů a kamenů, ze kterých byly části zdí stavěny. Tyto kameny byly nakonec ponechány a přiznány ve výklenku pro skleněného oře a dále v chodbě, v nově vzniklé nice pro botník a věšákovou stěnu. Dalším "šokem" byla nutnost rozkopat již hotovou koupelnu a její stěny s betonovou stěrkou, jelikož při montáži nového závěsného WC, které bylo umístěno na stávající vodovodní a odpadové rozvody (které si původně majitel nepřál rekonstruovat) se zjistilo, že z něho paní domu, vzhledem ke své velmi malé výšce, nedosáhne na podlahu. Díky tomuto, v první chvíli velmi nepříjemnému detailu, se po otevření zdí zjistilo, že stávající rozvody jsou naprosto v dezolátním stavu a řemeslně neskutečně špatně provedeny, což do budoucna hrozilo vodovodní  havárií. Tímto se tedy rozvody nově provedly řádně a následná stavební úprava s betonovou stěrkou na stěnách ještě lépe, než předtím. Dalším dobrodružstvím byla montáž designového parního boxu v koupelně, jehož výška se rovnala čisté výšce od podlahy ke stropu. Montážní firma byla po přeměření téměř na odjezdu, ale po ujištění a parafrázi anglického přísloví: "Kde je vůle, tam je i cesta" ze strany architekta a investora, přeci jen zůstali a montáž dovedli ke zdárnému konci.
 Při druhé fázi bylo velkým přáním paní domu umístit do ložnice francouzské okno s posuvným křídlem vedoucí na terasu. Vzhledem k zásahu do obvodové zdi panovaly obavy o statiku domu, ale výměna proběhla bez následků a výsledný efekt, tedy prosvětlení ložnice, vyšel na výbornou. Při této fázi, tedy obměně ložnice, šatny a pánské pracovny v podlahové ploše 32 m2, byla na podlahu použita postaršená dřevěná dubová podlaha v třívrstvém provedení  s olejovou povrchovou úpravou, která interiér, na rozdíl od dlažby, zateplila a dodala mu pocit útulnosti. Na stěny části chodby, ložnice a pánské pracovny byly použity cihlové pásky s rozdílnými dekory v jednotlivých místnostech. Na části stěn v obývacím pokoji a taktéž v celé koupelně byla zvolena betonová stěrka. Nábytek byl vyroben ve vlastní truhlárně a to z laminovaných dřevotřískových desek s imitací dubu v kombinaci s jednobarevnými a hladkými dekory v hlubokém matu. V pánské pracovně a v pánské "polovině" šatny byl na větší část pohledových ploch nábytku použit materiál Homapal -  imitace kůže v antracitové barvě, dodávající interiéru nádech  luxusu. Manželská postel byla rovněž vyrobena na míru z bukové překližky a v čalounické dílně očalouněna pravou kůží. Jedním z posledních specifických přání bylo zakomponovat do jedné z nábytkových stěn v
pánské pracovně výsuvné žehlící prkno pro paní domu a to tak, aby mohla při žehlení sledovat velkoformátovou TV v obývacím pokoji a zároveň vytvořit  odkládací plochu pro parní žehličku. Nábytek do celého bytu a jeho jednotlivé části byl navržen tak, aby svým technickým provedením v maximální míře usnadňoval investorům jejich každodenní život a zároveň jim přinášel estetickou hodnotu a pocit pohody. Architekt se všech specifických nároků a požadavků zhostil na výbornou a výsledkem je naprostá spokojenost obou investorů a další spolupráce při obměně jejich životního prostoru.