RONDOKUBISTICKÁ VILA

Původní stav:

Rondokubistická vila byla postavena začátkem 20. let 20. století podle návrhu architekta F. A. Libry. Jedná se o 4 - podlažní objekt s 1 podzemním podlažím (1PP) a 3 nadzemními podlažími (1NP – 3NP) včetně podkroví. Původně bylo obytné pouze přízemí a 1. patro, kde se nacházely dvě bytové jednotky o rozloze cca 85 m2 a menší část podkroví. To bylo s bytem v 1. patře propojeno samostatným schodištěm. V polozapuštěném suterénu se nacházela dílna, kotelna a sklad uhlí. V průběhu 70. – 90. let byly ve vile provedeny necitlivé stavební úpravy. Část původních interiérových prvků byla odstraněna a nahrazena. Rondokubistické dveře s obložkami v přízemí vystřídaly „panelákové“ dveře s ocelovými zárubněmi. Dřevěná a terazzová podlaha byla poničená a částečně nahrazena linoleem nebo dlažbou. Schodiště, které propojovalo 1. patro s podkrovím, bylo odstraněno a otvor ve stropě zaklopen. Podkrovní byt byl vestavěn do podkroví bez respektu struktury původního krovu, na střeše byla instalována střešní okna bez návaznosti na fasády.

Zadání:

Klienti se rozhodli přistoupit ke komplexní rekonstrukci s maximálním respektem k původním hodnotám vily. Současně s návrhem koncepce obnovy byly provedeny rozsáhlé stavebně-technické průzkumy i stavebně historický průzkum. Pro ověření původních prvků navštívili klienti s architekty další vily arch. F. A. Libry ze stejného období, aby zmapovali původní zaniklé prvky, které se rozhodli do vily navrátit v podobě přesných replik. Jednalo se zejména o rondokubistické dveře a mříže.

Vila má sloužit vícegenerační rodině k bydlení (rodiče, děti, později prarodiče). Součástí obytných prostor je i domácí kancelář umístěna v 1PP s přímým výlezem do jižní zahrady. V rámci II. etapy stavebních úprav se počítá s doplněním invalidní plošiny mezi 1PP a 1NP pro umožnění bezbariérového přístupu starším členům rodiny.

Návrh – historická vila:

Bytová jednotka se nově nachází na 4 podlažích. Srdcem domu se stal otevřený prostor v přízemí (1NP), který pojímá obývací část, jídelnu a kuchyň. Společně se zádveřím, spíží, halou a příruční toaletou tvoří společenskou část domu, ve které se setkává vícegenerační rodina. Z obývacího pokoje je vstup na novou terasu umístěnou na jižní fasádě domu.

Interiér 1. podlaží je maximálně otevřený, vznikl propojením dvou místností a nefunkční zimní zahrady. Podlahu tvoří repasované původní dřevěné dubové parkety, které se povedlo zachránit a poskládat z původních bytových jednotek. Hlavnímu prostoru dominuje po obvodu lemující šikmá římsa, jejíž součástí je nepřímé lineární osvětlení s možností regulace intenzity světla. Římsa pojímá taktéž vyústky VZT/CHL pro přívod upraveného čerstvého (chlazeného) vzduchu a odvod upotřebeného vzduchu. Motiv šikmé římsy je převzatý z exteriéru vily, kde šikmá římsa elegantně ukončuje fasádu při napojení na střechu (viz. názorné foto exteriéru) a je typickým prvkem pro rondokubistické vily F.A. Libry. Osvětlení prostoru doplňují lokální závěsná svítidla čistých geometrických tvarů od Thoma Dixona nad jídelním stolem, kuchyňským ostrůvkem a konferenčním stolkem.

Část nábytku je vestavěná a „šitá na míru“. Knihovna z ořechového dřeva se zkosenou hranou z černého vysoko lesklého laku, dále vestavěná úložná skříň ve vysokém laku v béžovém tónu s frézovanými diagonálními drážkami a vestavěnou vitrínou z ořechového dřeva, jsou inspirovány kubismem a rondokubismem. U vestavěných nábytků se používá motiv trojúhelníku, zkosených hran u zrcadel, vitrín i nasazených dvířek. Tento princip je důsledně použit na všech vestavěných nábytcích ve vile. Tvoří tak jednotnou linii odkazu na její původ.

Vestavěná kuchyň (zn. Schuller) je moderní, minimalistická. Převážně zemité tóny interiéru doplňuje svojí barevností odstín pařížské modré ve vysoko lesklém laku, který je vyvážen měděným osvětlením, měděným kuchyňským nádobím a pískovcovou pracovní deskou.

Mobilní nábytek je kombinací starožitných „úlovků“ důsledně vybraných z období 20.-30. let 20. století a moderního designového nábytku. Vše je laděno do jednotného celku včetně dekorací a uměleckých děl – obrazů, grafik i plastik. Významný podíl na celkovém vzhledu interiéru měla klientka, která se s koncepcí odkazu na původ vily maximálně sžila.

Dřevěné lakované dveře v původní vile jsou důsledně repasovány a doplněny replikami včetně typických rondokubistických zárubní s geometrickými motivy půloblouku a trojúhelníku. Pro lepší proslunění dispozice jsou v některých dveřích použity skleněné výplně z pískovaného skla s transparentní fazetou po obvodu, která umožňuje rafinované průzory do útrob interiéru.

Radiátory a koncové prvky elektro (vypínače a zásuvky) jsou navrženy v retro designu, který reflektuje 30. léta 20. století.

2. a 3. podlaží tvoří klidovou, soukromou část domu. Ve 2. podlaží se nachází ložnice klientů s šatní místností, velkorysou koupelnou a místností pro domácí práce. Styl interiéru ze společenské části v 1. patře je promítnut i do soukromého patra klientů, které je pro větší útulnost doplněno textilními závěsy a kobercem s vysokým vlasem. Ve 3. podlaží, tedy v podkroví, se nachází zázemí pro mladší generaci dospívajících potomků. Podkroví je otevřené na celou výšku krovu a pojímá studovnu, společenskou místnost i galerii pro příležitostné spaní návštěv. Denní světlo do podkroví proniká nejenom střešními okny a vikýři, ale i rafinovanými trojúhelníkovými otvory v obou štítech domu. V podkroví se dále nachází ložnice a samostatná koupelna.

Použitý mobiliář odpovídá mladému věku jeho obyvatel a je z převážné části původní, přestěhovaný z předešlého bytu.

1. podzemní podlaží pojímá na jižní straně s východem do zahrady pokoj pro prarodiče včetně šatny a koupelny a domácí kancelář klientů. V severní části se nachází WC, sklady a technické místnosti (kotelna, strojovna chlazení, rozvodna).

Společnými prostory – chodbami a propojovacím schodištěm se po celém domě vine nová cementová dlažba s motivem černo-bílých trojúhelníků – opět hra s geometrií s odkazem na původ vily samotné. Dalším společným jmenovatelem je nepřímé osvětlení, které se prolíná v celém domě s převážně starožitnými lustry z 30. let 20. století. Společné schodiště bylo opraveno, nánosy lepidla byly odstraněny, aby vynikla krása původních žulových stupňů. Kovové zábradlí bylo repasováno a mezi přízemím (1NP) a suterénem (1PP) doplněno v odvozeném tvaru. Nové zábradlí zde nahradilo plnou stěnu, která však schodiště zužovala a neumožňovala průnik denního světla do chodby suterénu.

Návrh – přístavby:
Stávající hmotu vily doplňuje ze severozápadní strany jednopatrová železobetonová přístavba, která je z převážné části zapuštěna pod úrovní původního terénu zahrady a maximálně těží z topografie místa. Výrazné převýšení pozemku z jihu na sever a mírné převýšení ze západu na východ umožňuje meziúrovňové umístění garáže a sauny, které plynule navazuje na prostory polozapuštěného suterénu (1PP). Přístavba je řešena v podobě zeleného „kopce“ narůstajícího směrem od východu na západ k uličnímu nároží a poté klesající k původnímu terénu ze severu na jih do zahrady. Trojúhelníkovými segmenty osázenými trvalkami plynule navazuje na nově vytvořenou geometricky členěnou jižní zahradu. Přístavba působí nenápadně díky zelené extenzivní střeše. Od původní vily jí odděluje pás proskleného světlíku, kterým proniká denní světlo do všech prostor přístavby. Fasáda přístavby nemá okna, počítá se s jejím úplným zazeleněním popínavými rostlinami, aby byl dojem zeleného kopce co nejvěrnější. Svým vzhledem neruší původní objem rondokubistické vily. Dalším novotvarem je přistavěná terasa na jižní fasádě, která propojuje společenské podlaží s jižní zahradou. Z východní strany doplňuje přístavby třetí prvek nového proskleného zádveří, který nahradil užší a masivnější původní nekryté schodiště. Zádveří je dimenzováno i pro budoucí zdvižnou plošinu pro invalidní vozík, která má bezbariérově propojit společenské podlaží s podlažím prarodičů v rámci II. etapy stavebních úprav. 

Interiéru přístavby dominuje železobetonový strop klesající v trojúhelníkových segmentech až k podlaze. Předprostor sauny – odpočívárna je prostá a soudobá. Zútulňuje ji dřevěný modřínový obklad se zapuštěným nepřímým osvětlením u podlahy i u stropu. Intenzita osvětlení se dá regulovat a společně s výhledem do zelené zahrady poskytuje obyvatelům příjemnou relaxační atmosféru.

Cíl rekonstrukce:

Cílem našeho projektu byla důsledná rekonstrukce vily s respektem k původnímu návrhu architekta Františka Libry, šitá na míru aktuálním požadavkům klientů. Nové prvky jsou navrženy takovým způsobem, aby původním prvkům nekonkurovaly a naopak s nimi vedly harmonický dialog.

Původní vila je důsledně rekonstruována s navrácením původních prvků do nové dispozice.  Je kladen důraz na detail a kvalitu použitých materiálů a výrobků. Nové interiérové prvky vychází ze základních geometrických tvarů, typických pro rondokubismus (půlkruh, kruh, koule, kužel, trojúhelník).

Přístavba je naopak moderní, používá současných stavebních materiálů i postupů (pohledový železobeton a strukturální zasklení), zároveň i nadále rozvíjí motivy rondokubismu, které abstrahuje do dynamicky se zvedajících segmentů střechy/ stropu.