kategorie:
Veřejný interiér I.
Marek Deyl a Jan Šesták, spolupráce Ondřej Michálek a Sára Šnejdarová, DEYL-ŠESTÁK-ARCHITEKTI s.r.o., www.deylsestak.cz a STARTUJEME, o.p.s., www.meziradky.cz
fotograf:
Filip Šlapal
BISTRO MEZI ŘÁDKY, PRAHA
V budově Dopravního podniku otevřela společnost zaměstnávající lidi s handicapem nové bistro. Nevlídné prostory se díky návrhu autorů proměnily v zajímavé místo, jehož poselství překračuje běžné hranice.
Interiér bistra je koncipován jako vložený do stávajícího prostředí (původně prodejna květin) s tím, že využíváme maximum stávajícího zařízení TZB - využíváme stávající rozvody elektro, VZT, topení i ZTI. Nezasahujeme takřka vůbec stavebně do prostoru. Zůstává též typový podhled se stávajícím rozmístěním zářivkových svítidel, které ale nebudeme používat. Vzniká nový systém osvětlení, který bude lépe reagovat na samotnou dispozici a lépe též bude konvenovat estetickým požadavkům nového provozu.
Celý prostor včetně stropu je vymalován lehkou teplou šedivou RAL 7044 Silk grey, abychom stávající stěny a strop dokázali touto barevností formálně odsunout do druhého plánu, jelikož v interiéru má hrát prim vetknutá parametrická atypická struktura. Ta je tvořena borovicovými prkny v různých formátech o tl. 18 až 20mm. Jde až do stropu a tvoří autonomní klenební tvar. Všeobjímající atypická struktura nemá pouze estetický a výtvarný význam, ale odcloňuje vše nevzhledné na druhou kolej a generuje úložný prostor pro knihy nebo květiny. Zároveň ale díky svojí formě umožňuje dennímu světlu prostupovat do interiéru a ve večerních hodinách mění atmosféru díky novému systému osvětlení.
V podlaze je použita stávající dlažba, na kterou budeme aplikovat pouze vyrovnávací vrstvu. Jako finální povrch bude použit materiál se zátěžovou specifikací:
PODLAHOVÁ KRYTINA FAIRGRIP
1004286 1669 GRAU / LFM
Materiál na bázi PVC je zvolen z důvodu jednoduché údržby, omyvatelnosti a samozřejmě ceny. Předpokládáme, že interiér je koncipován na dobu určitou, proto je použita metoda aplikace vloženého interiéru, který se dá po uplynutí nájemní smlouvy jednoduše deinstalovat a odvézt.
Interiér bistra je doplněn jak typovým, tak i atypickým nábytkem.
Konstrukčně je pult řešen jako ocelová konstrukce z profilů 30 x 30mm - vše je opláštěno nerezovým plechem.
Vlastně u všech komponentů potřebných pro hladký provoz jde o aplikaci typových gastro technologických prvků do atypických boxů, které tyto komponenty sdružují v logické celky a hlavně nám umožní tuto jejich různou formu a rozměry zcelit do jednotlivých komplexních celků tak, aby vše působilo čistě a srovnaně.
Za prodejním barem je situován pult s portálem a pomocí integrovaného profilu LED nasvícená prezentační tabule nabízeného menu. Pult integruje dvojdřez, kávovar, myčku atd.
Stejným způsobem je řešen i komplex s lednicemi a vinotékou po levé straně jednotky, kde je vše zabaleno do jednoho boxu.
Výjimku tvoří jen atypický kus nábytku navazující na portál a ústící k toaletám, které jsou vyvýšené. Jde o soustavu úložných prostor s policemi a zdvojenými dveřmi do místnosti 041, která musí být přístupná pronajímateli budovy. Tato soustava je koncipována čistě truhlářsky a je z barveného lamina (Egger, Polyrey).
V případě vzniku tohoto bistra se jednalo o mimořádnou spolupráci – v českých podmínkách rozhodně ještě nerealizovanou a myslím, že i v Evropě bychom těžko hledali srovnání.
Investorem je totiž sociální podnik – firma Startujeme, o.p.s., která zaměstnává přibližně 100 lidí se zdravotním postižením. Cílem jeho podnikání tak není jen běžný komerční zisk, ale také právě zapojení lidí s hendikepem do společnosti. Kromě jiného je také držitelem ocenění EY Společensky prospěšný podnikatel roku.
Startujeme, o.p.s. provozuje v Praze řadu bister a kaváren, ale výstavba bistra v sídle pražského dopravního podniku byl opravdu výjimečný případ.
A to proto, že:
a) Dopravní podnik hl. m. Prahy jako vlastník budovy nám vyšel vstříc a snížil nájemné. Za to ale chtěl nižší ceny pro svoje zaměstnance a to, abychom upravili interiér bistra na vlastní náklady.
b) My jsme do vzniku bistra investovali výrazně přes milion korun. (Na sociální podnik opravdu velká částka.) Hlavním důvodem bylo to, že jsme věřili, že bistro si na sebe vydělá a investici vrátí. Druhým důvodem bylo to, že nabízený interiér byl opravdu velmi ošklivý a my jsme nechtěli spojovat naše jméno s tímto typem interiéru. Nemyslíme si totiž, že sociální podnik (nebo neziskovka) musí vždy splňovat představy některých laiků, že vše musí být odrbané a levné.
c) Oslovili jsme pana architekta Marka Deyla s žádostí o spolupráci. Marek, uznávaný architekt, pro nás svoji práci odvedl bez nároku na honorář. Ztotožnil se s naší myšlenkou, že podporovat lidi s hendikepem má smysl. A že díky této podpoře dokáží neuvěřitelné věci. Bez Marka Deyla bychom takové bistro s tak kvalitním designem nikdy nedokázali vybudovat. Marku, děkujeme!