17.03.2023

RESTAURACE RED PIF, PRAHA

Číst více

kategorie:
Veřejný interiér I.

autor a přihlašovatel:

Jakub Fišer a Marek Schneider, AULÍK FIŠER ARCHITEKTI, s.r.o., www.afarch.cz

fotograf:
AI photography a Aulík Fišer architekti

RESTAURACE RED PIF, PRAHA

V přízemí smíchovské administrativní budovy byla otevřena nová restaurace. Strohý skelet stavby samotné použili architekti jako základ. Vše dodatečně doplněné a vestavované je navrženo ze dřeva. Jednoduše opracované a skládané smrkové dřevo se v interiéru postupně zbarvuje a patinuje.

Po celém obvodě prosklený univerzální skelet kancelářské budovy v jejímž přízemí restaurace je, nám byl sám o sobě osnovou, do které lze vložit kdykoli cokoli: a tak je to ostatně i míněno. Náš nový interiér je do určité míry instalací – pomíjivost je zde obsažena stejně záměrně jako bohatost, kontrastující se strohým rámcem stavby. Nemáme iluzi, že v pronajímatelné prostoře v administrativním domě bude hospoda fungovat dalších 200 let. Je to tedy z hlediska stavby dočasně vložený koncept a má to být podle nás na tom, jak je to udělané, vidět.

Vše dodatečně doplňované a vestavované je navržené ze dřeva (schody, předstěny s obklady, dveře, dělící příčky v prostoru restaurace, bar, pulty, podhledy) a v maximální míře samonosné / nezávislé na vlastní stavbě domu. Estetiku tak určuje skladebná tektonika, jednoduché detaily, jednoduše opracované a skládané smrkové dřevo, které se postupně zbarvuje a patinuje. Jde to snadno rozebrat, takže poté, co zde Red pif skončí, budou mít truhláři k dispozici pár kubíků dobře uskladněného vysušeného řeziva.

Shodli jsme se totiž, že se zvoleným konceptem restaurace by nějaký „cool minimalistický“ interiér nekorespondoval. Chtěli jsme vřelou, trochu domácí atmosféru. A tohle dřevo „umí“. Rustikální analogie vychází z dřevěných zemědělských a lidových staveb – svojí skladebností, poetikou…. A protože Anděl je ale jedním z nejrušnějších míst v Praze, chtěli jsme také, aby interiér měl i něco z velkoměstského korza, nejen z klasické hospody. Aby byl něco mezi zmíněným Café Imperial a Selskou Jizbou.

Zároveň je v tom kódovaná fraktálnost a soudobá práce s prostorem a jeho iluzí, kde nám byla inspirací práce současných umělců. Možná je to i trochu romantizující, ale v soudobé formě. Princip výlohy jako jednoho velkého loga podniku. Atmosféru doplňují originální pro prostor přímo navržená svítidla od Ronyho Plesla a instalace Petra Písaříka.

Prostor má dvě patra a asi 150 míst. Chtěli jsme proto také, aby prostor restaurace při své velikosti nabízela více nálad a situací: přízemí rovnou z ulice, to je pracovní oběd, schůzky přes den a něco „na stojáka“ po cestě domů z práce. Patro je více intimní: večeře, posezení s přáteli… doplnili jsme koutek pro štamgasty, salonek. Vše se zároveň vzájemně prolíná, prostory přechází jeden do druhého a nejsou oddělené: podle nálady si každý může zvolit, kam si sednout či stoupnout…

Číst více