kategorie:
Soukromý interiér (rekonstrukce)
Adéla Palová a Jan Pala, PLUSARCH-AECHITEKTI s.r.o., www.plusarch.cz
fotograf:
Adéla Palová, Petr Dobiáš
DŮM S KNIHOVNOU, ČESKÉ BUDĚJOVICE
Dispozice domu stavěného svépomocí byla pro majitele již nevyhovující. Nové uspořádání domu je logičtější a praktičtější pro chod rodiny a malými dětmi. Dominantním prvkem interiéru je černá knihovna přes dvě místnosti se žlutou čtecí nikou.
Návrh rekonstrukce rodinného domu vychází z podoby a umístění stávajícího domu v klidné lokalitě na menší parcele.
Původní dispozice domu stavěného i vymyšleného svépomocí byla komplikovaná a nevyhovující. Nová pozice schodiště umožnila logičtější dispoziční uspořádání domu. Drobné boční přístavby jsou nahrazeny dvěma hmotami se zaoblenými rohy, do kterých byla vložena kuchyně a schody.
Nízká světlá výška přízemí ho předurčila k ponechání spíše utilitární funkce s garáží, šatnou a technickou místností, kam přibyla koupelna a hostinský pokoj. Nově je možné projít přímo do zadní části zahrady s jedlými keři.
Hlavní obytné podlaží zůstává v prvním patře s výhledem do ulice a jižním sluníčkem. Návaznost na klidnou jednosměrnou ulici, kde si můžou děti hrát a kde komunikace se sousedy je na denním pořádku, byla pro rodinu důležitá.
Vzhledem k malé hloubce pozemku není z patra vnímán konec zahrady, ale spíš nekonečný výhled do okolního města.
Na sever je orientována pracovna oddělitelná od jídelny díky skládacím dveřím.
Černá knihovna ze svařovaných profilů prochází oběma místnostmi a obsahuje žlutou čtecí niku.
Třetí podlaží skrývá klidnou část s ložnicemi. Prostorný dětský pokoj je připravený na možnost budoucího rozdělení. Do celkové nálady domu krásně sedí tapeta Výlet od Barbory Idesové.
Okna v patrech jsou propojena vždy v jedno velké pásové. Garážová vrata v přízemí spojuje obklad v jeden blok se vstupními dveřmi. Parapety v obytných místnostech jsou snížené na výšku lavice. Prozatím, dokud jsou děti malé, je před okny bezpečnostní zábradlí z nerezové sítě.
Zbývající okna jsou čtverce. Vymyká se pouze výhled z kuchyně přes ohýbané sklo.
Vnitřní dveře jsou bezfalcové bílé s černým kováním. Vstupy do garáže a hostinského pokoje v přízemí jsou skryté v ploše vestavěných šatních skříní.
Modrá barva oken prostupuje i do interiéru, kde je doplněná ještě žlutou, červenou a černou.
Každá koupelna má svou barvu. Podlaha je ve většině interiéru masivní dubová, v přízemí a koupelnách jsou stěrky, nebo marmoleum.
Nikoliv nepodstatnými detaily jsou obrazy Borise Čepka, Davida Krňanského a Oty Matouška a také množství pokojových rostlin.
Protikladem k hravosti interiéru jsou surové betonové schody obalené v nerezové síti. Ve schodišťovém zrcadle levitují jednoduchá kruhová krbová kamna. Zábradlí schodiště v nejvyšším podlaží slouží zároveň jako květináč.
V poslední chvíli během stavby vyvstal požadavek na umístění sauny, kterou se podařilo vložit mezi koupelnu a hostinský pokoj v přízemí. Ochlazovací káď je pak hned za dveřmi na kryté terase v zahradě.
Stavební část realizovala firma Stavitelství Luňáček, interiér a atypický nábytek je dílem třeboňské firmy Santal.